Jezukristu. 1 Th1,2 […]text doplněný editorem[254]…] Gratia vobis, et pax lat. Dieky činíme, bohu vždycky za vás za všecky, památku o vás činiece na modlitbách našich bez přestánie, 1 Th1,3 pamatujíce na skutek viery vašie a práce i lásky i zdrženie naděje pána našeho Jezukrista před bohem otcem naším, 1 Th1,4 vědúce, bratřie milí, od boha vyvolenie vaše. 1 Th1,5 Neb čtenie vaše nebylo jest k nám v řeči toliko, ale v moci a v duchu svatém a v plnosti mnohé, jakož viete, kterací sme byli mezi vámi pro vás, 1 Th1,6 a vy následovníci naši učiněni ste a páně, přijímajíce slovo a v zamúcení mnohém s radostí ducha svatého, 1 Th1,7 tak že ste byli učiněni příklad všem věřícím v Macedoní a v Achaí. 1 Th1,8 Neb od vás rozhlášena jest řeč božie, netoliko v Macedoní a v Achaí, ale i v každém městě viera vaše, kteráž jest k bohu dokonalá jest, tak že by potřebie nebylo vám ničehuož mluviti. 1 Th1,9 Neb oni o vás zvěstují, kteraký vchod měli sme k vám a kterak ste se obrátili k bohu od modl, abyste slúžili, abyšte slúžili bohu živému a pravému, 1 Th1,10 abyšte čakali syna jeho s nebes, jehož jest vzkřiesil z mrtvých, pána Ježíše, jenž jest vysvobodil nás od hněvu budúcieho.
Druhá
1 Th2,1 Neb sami viete, bratřie, vchod náš k vám že byl jest prázdný, 1 Th2,2 ale prvé sme trpěli a haněními trýzněni, jakož viete, v Filipis, a doúfanie měli sme v bohu vašem mluviti k vám čtenie božie ve mnohé pilnosti. 1 Th2,3 Neb napomínanie naše nebylo jest v bludu ani o nečistotě ani ve lsti, 1 Th2,4 ale jakož zkušeni sme od boha, aby nám svěřeno bylo čtenie, tak mluvíme ne jako lidem se líbiece, ale bohu, jenž zkušuje srdcí našich. 1 Th2,5 Neb ani sme kdy byli v řeči pochlebenstvie, jakož viete, ani v příčině lakomstvie – bóh svědek jest – 1 Th2,6 ani hledajíce od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, 1 Th2,7 ačkoli mohli sme vám těžci býti jako Kristovi apoštolé, ale učiněni sme maličci mezi vámi. Jakožto kdyby chovačka krmila syny své, 1 Th2,8 tak žádajíce vás žádostivě, chtěli sme dáti vám netoliko čtenie božie, ale duše našie také, neb najmilejší nám učiněni ste. 1 Th2,9 Neb pamatujete na úsilé naše a ustávanie ve dne i v noci dělajíce, abychom žádného z vás neobtiežili, kázali sme vám čtenie božie. 1 Th2,10 Vy svědkové ste a bóh, kterak svatě a spravedlivě i bez žaloby vám, kteříž ste uvěřili, byli sme, 1 Th2,11 jakož viete, kterak jednoho každého z vás jako otec synóv svých 1 Th2,12 prosiece vás a těšiece svědčili sme, abyšte chodili hodně bohu, jenž vás povolal v své královstvie a v slávu.
1 Th2,13 Protož i my dieky činíme bohu bez přestánie, že když ste od nás slyšeli, slovo slyšenie božieho přijali ste je ne jako slovo lidské, ale jakožto jest jistě, slovo božie, jenž dělá v vás, kteříž ste uvěřili. 1 Th2,14 Neb vy následovníci učiněni ste zboruov božích, jenž sú v Židovstvu v Kristu Ježíši. Neb též věci trpěli ste i vy od spoluměšťanuov vašich, jako i oni od Židuov, 1 Th2,15 kteříž sú i pána Ježíše zabili a proroky i nám sú se protivili a bohu se nelíbie i všem lidem se protivie, 1 Th2,16 brániece nám pohanóm mluviti, aby spaseni byli, aby naplnili hřiechy své vždycky. Předšel jest zajisté hněv boží na ně až do konce. 1 Th2,17 Ale my, bratřie, opuštěni súc od vás na čas tváří usty, ne srdcem, hojnějie pospiechali sme tvář vaši viděti s velikú žádostí, 1 Th2,18 neb sme chtěli přijíti k vám, já zajisté Pavel, jednú i druhé, ale překazil nám šatan. 1 Th2,19 Neb která jest naše naděje aneb radost aneb koruna slávy? Však vy před
