našeho Jezukrista nebyli pohaněni. 2 J1,12 Viece maje psáti vám, nechtěl sem skrze list a črnidlo, neb se naději, že přijdu k vám a usty k ustóm mluviti budu, aby radost vaše plna byla. 2 J1,13 Pozdravují tebe synové sestry tvé Elekty. Milost s tebú, amen.
Počíná se svatého Jana kanonika třetie
3 J1,1 Starší Gaiovi najmilejšiemu, kteréhož já miluji v pravdě. 3 J1,2 Najmilejší, za všecko modlitbu činím, aby chodil prospěšně a dobře se měl, jakož prospěšně činí duše tvá. 3 J1,3 Radoval sem se velmi, když sú přišli bratřie a svědectvie vydávali pravdě tvé, jakož ty v pravdě chodíš. 3 J1,4 Většie toho nemám milosti, než abych slyšal syny mé v pravdě choditi. 3 J1,5 Najmilejší, věrně činíš, což koli děláš mezi bratřie, a to mezi počestné, 3 J1,6 jenž sú svědectvie vydali lásce tvé před obličejem zboru, kteréž dobře činie, provodíš hodně bohu. 3 J1,7 Neb pro jméno jeho vyšli sú, nic nevzemše od pohanóv. 3 J1,8 Protož my máme přijímati takové, abychom byli pomocníci pravdy. 3 J1,9 Psal bych byl snad zboru, ale ten, jenž miluje, aby byl první zprávce v nich, Diokrepes, nepřijímá nás. 3 J1,10 Protož přídu li, napomenu jeho. Skutky, kteréž činí slovy zlostnými, štěbece proti nám, a jako by na tom neměl dosti, ani on přijímá bratří a těm, kteříž přijímají braní, a z obce vymietá. 3 J1,11 Najmilejší, neroď následovati zlého, ale což dobrého jest. Ktož dobře činí, z boha jest, ktož zle činí, nevidí jeho. 3 J1,12 Demetriovi se svědectvie vydává ode všech i od samé pravdy. Ale i my svědectvie vydáváme a vieš, že naše svědectvie pravé jest. 3 J1,13 A mnoho měl sem tobě psáti, ale nechtěl sem skrze črnidlo a pero psáti tobě. 3 J1,14 Neb naději se, že tě skoro uzřím a usty k ustóm mluviti budem. Pokoj tobě. Pozdravují tebe přátelé, pozdrav ty přátel zejména.
Počíná se Judova kanonika
Kapitola I.
Jud1,1 Judas, Jezukristóv sluha, ale bratr Jakubóv těm, jenž sú v bohu otci milým a od Krista zachovalým a povolaným. Jud1,2 Milosrdenstvie vám a pokoj a láska naplněna buď. Jud1,3 Najmilejší, všicku pilnost čině, abych vám psal o obecném vašem spasení, potřebie měl sem psáti vám prose, abyšte bojovali o vieru jednu danú svatým. Jud1,4 Neb sú podešli někteří lidé, jenž dávno předvěděni sú k tomuto súdu, nemilostiví, boha našeho milost přenášejíce v smilstvo a samého panovníka a pána našeho Jezukrista zapierajíc.nJud1,5 Ale napomenúti vás chci uměle jednú, všecky věci, že Ježíš lid svój z země ejipské zprostiv, druhé ty, ješto sú nevěřili, zatratil Jud1,6 a anděly, ješto sú nezachovali svého kniežetstvie, ale opustili svój přiebytek k súdu velikého dne okovami věčnými pod mrákotú zachoval. Jud1,7 Jakož Sodoma a Gomora a okolnie města podobným obyčejem proti přirození smilnila. A odšedše po tělu druhem učiněna sú příklad věčného ohně muku trpiece. Jud1,8 Takež i ti zajisté, ješto tělo poskvrňují a panstvím pohrdají a velebnosti se posmievají. Jud1,9 Když Michal archanděl s ďáblem se hádaje, vadieše se o Mojžiešovo tělo, nesměl jest súdu vydati rúhanie, ale řekl: „Přikaž tobě pán.“ Jud1,10 Ale tito, kterých koli věci nevědie, rúhají se, a kteréž koli věci od přirozenie znají jakžto němá hovada, v těch se porušují.
Kapitola II.
Jud1,11 Běda těm, kteříž sú na cestu Kainovu odešli a
