valchář na zemi nemuož bielého učiniti. Mc9,3 I ukázal se jim Eliáš s Mojžiešem a biechu mluviece s Ježíšem. Mc9,4 A odpověděv Petr, vece Ježíšovi: „Mistře, dobré jest nám zde býti, učiňme tuto tři stánky, tobě jeden a Možiešovi jeden a Eliášovi jeden.“ Mc9,5 Neb nevědieše, co by řekl, i biechu zajisté bázní zstrašeni. Mc9,6 I učiněn jest oblak zastieňuje je. I přijide hlas z oblaku řka: „Tento jest syn muoj najmilejší, jeho poslúchajte.“ Mc9,7 A ihned popatřivše vuokol, žádného sú neviděli, jedné Ježíše toliko s sebú. Mc9,8 A když sstupováchu s hory, přikázal jest jim, aby nižádnému, které věci sú viděli, nepravili, jeliž když syn člověka z mrtvých vstane. Mc9,9 [I zdrželi sú slovo u sebe tiežíce se, co by to bylo, když vstane z mrtvých.]text doplněný editorem[64]I zdrželi sú slovo u sebe tiežíce se, co by to bylo, když vstane z mrtvých] Et verbum continuerunt apud se : conquirentes quid esset, cum a mortuis resurrexerit lat. Mc9,10 I tázáchu jeho řkúce: „Což tehdy pravie mistři a zákonníci, že by měl Eliáš přijíti najprvé?“ Mc9,11 Jen odpověděv vece jim: „Eliáš když přijde, tepruv navrátí všecky věci. A kterak psáno jest o synu člověka, aby mnohé věci trpěl a potupen byl. Mc9,12 Ale pravi vám, že Eliáš přišel jest, a učinili sú jemu, což sú koli chtěli, jakož psáno jest o něm.“
Mc9,13 A přišed k učedlníkóm svým, uzře zástup veliký podlé nich, a mistry rozmlúvajíce s nimi. Mc9,14 A ihned vešken lid uzřev jeho, podivil se jest. A vzbáchu se, a přibiehajíce pozdravováchu jeho. Mc9,15 I otáza jich: „Co mezi sebú rozmlúváte?“ Mc9,16 A odpověděv jeden z zástupu, řekl jest: „Mistře, přinesl sem syna mého k tobě majícieho ducha němého, Mc9,17 jenž když koli jeho pochopí, tepe jím o zemi, a sliní a skřípí zuby a schne. I řekl sem učedlníkóm tvým, aby ho vyvrhli, a nemohli sú.“ Mc9,18 Jenž odpověděv vece jim: „Ó, pokolenie nevěřície, kterak dlúho u vás budu? Dokud vás trpěti budu? Přineste ho ke mně.“ Mc9,19 I přinesli sú. A když jej uzře, ihned ho duch zarmúti, a udeřiv sebú na zemi, kácieše se slině. Mc9,20I otáza otce jeho: „Kterak mnoho času jest, jakž se jemu to přihodilo?“ A on vece: „Od dětinstva. Mc9,21 A často jej v vodu a v oheň metal, aby ho zahubil, ale muožeš li co spomoci nám, smiluj se nad námi.“ Mc9,22 A Ježíš vece jemu: „Muožeš li věřiti, všecky věci možné sú věříciemu.“ Mc9,23 A ihned zavolav votec dietěte, se slzami pravieše: „Věřím, pane, spomoz nedóvěře mé.“ Mc9,24 A když uzře Ježíš, ano se sběhuje zástup, pohrozil jest duchu nečistému řka jemu: „Hluchý a němý duše, toběť přikazuji, vyjdi od něho a viece nevcházej do něho.“ Mc9,25 A vzkřičav a mnoho jím lomcomav, vyjide od něho, i učiněn jest jako mrtvý, tak že by mnozí pravili, že jest mrtev. Mc9,26 Ale Ježíš drže ruku jeho, pozdviže ho, i vstal jest. Mc9,27 A když vjide do domu, učedlníci jeho tajně tázáchu ho: „Proč sme my nemohli vyvrci jeho?“ Mc9,28 I vece jim: „To pokolenie v ničemž nemuož vyjíti, jediné v modlitbě a v postu.“ Mc9,29 A ihned vyšedše jdiechu mimo Galilei, aniž chtieše, by kto věděl.
Mc9,30 I učieše učedlníky své a pravieše jim, že syn člověka zrazen bude v ruce lidské a zabijí jej, a zabit sa, třetí den z mrtvých vstane. Mc9,31 Ale oni nerozoměli sú slovu a bojiechu se otázati jeho.
Mc9,32 I přišli sú do Kafarnaum, kteřížto když doma bieše, tázáše jich: „Co ste na cestě přemlúvali?“ Mc9,33 Ale oni mlčiechu, neb zajisté
