Nižádný dobrý, jedné jeden buoh. Mc10,19 Přikázanie znáš li? Nescizoložíš. Nezabieš. Nepokradeš. Nepovieš křivého svědectvie. Neučiníš oklamánie. Cti otce svého i matku svú.“ Mc10,20 A on odpověděv, vece jemu: „ Mistře, všecky tyto věci zachoval sem od mladosti mé.“ Mc10,21 A Ježíš vzhléd naň, zamilova jeho a řkl jemu: „Jednohoť se nedostává, jdi a kteréž koli věci máš, prodaj a daj chudým a budeš mieti poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ Mc10,22 Jenž zamútiv se v slově, odjide truchle, neb bieše maje mnohá vladarstvie. Mc10,23 A obezřev se Ježíš, vece učedlníkóm svým: „Kterak nesnadně, ktož penieze mají, v královstvie božie vejdú.“ Mc10,24 Ale učedlníci s strachem se diviechu v sloviech jeho. Tehdy Ježíš opět odpověděv, vece jim: „Synáčkové, kterak nesnadné jest úfajícím v penieze v královstvie božie vjíti. Mc10,25 Snáze jest velblúdu skrze dieru jehelnú projíti, než bohatému vjíti do královstvie božieho.“ Mc10,26 Kteřížto viece se diviechu, řkúce sami k sobě: „A ktož muož spasen býti?“ Mc10,27 A vzhléd na ně Ježíš, vece: „U lidí jest to nemožné, ale ne u boha.“
Mc10,28 I poče jemu Petr řéci: „Aj, my vopustili sme všecky věci a slyšíme po tobě.“ Mc10,29 Otpověděv Ježíš vece: „Věrně pravi vám, nižádný nenie, jenž by opustil duom aneb bratry aneb sestry aneb otce aneb mateř aneb syny aneb pole pro mě a pro čtenie, Mc10,30 ješto by nevzal stokrát tolikéž, domuov tolikéž, bratří, sestr, otcuov i mateří i synuov i polí s protivenstvím a v budúciem věku život věčný. Mc10,31 Ale mnozí budú poslední, a první poslední.“
Mc10,32 I biechu na cestě, vstupujíce do Jeruzaléma, a předcházieše je Ježíš, i s strachem se diviechu. A jdúce za ním, bojiechu se. A pojem opět dvanácte, poče jim praviti, které by věci měly jemu přijíti, Mc10,33 že, aj, vstupujem do Jerusaléma, a syn člověka zrazen bude kniežatóm kněžským, mistróm a starším, a odsúdie jej na smrt a dadie ho pohanóm Mc10,34 a posmievati se budú jemu a uplijí a ubičují a zabijí jeho, a třetí den z mrtvých vstane.
Mc10,35 I přistúpie k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkúce: „Chceme, mistře, aby což koli prositi budeš, učinil nám.“ Mc10,36 A on řekl jest: „Co chcete, abych učinil vám?“ Mc10,37 I řekli sú: „Daj nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.“ Mc10,38 Ale Ježíš vece jim: „Neviete, co prosíte. Muožete li píti kalich, kterýž já píti budu, aneb křtem, kterýmž já se křtím, křtíti se?“ Mc10,39 A oni řekli sú jemu: „Muožeme.“ Tehdy Ježíš vece jim: „Kalich zajisté, kterýž já piem, píti budete a křtem, kterýmž já se křtím, pokřtěni budete. Mc10,40 Ale seděti na pravici mé aneb na levici mé nenie mé dáti vám, ale kterýmž připraveno jest.“ Mc10,41 A uslyševše deset, počali sú se hněvati na Jakuba a na Jana. Mc10,42 Ale Ježíš povolav jich, vece jim: „Viete li, že ti, kteříž se zdají kniežetstvie držeti nad pohany, panují nad nimi kniežata, jich moc mají nad nimi? Mc10,43 Ale ne tak jest mezi vámi. Ale ktož koli bude chtieti býti větší, bude váš sluha. Mc10,44 A ktož koli bude chtieti mezi vámi první býti, bude váš služebník. Mc10,45 Neb i syn člověka nepřišel, aby mu bylo slúženo, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpenie za mnohé.“
Mc10,46 I přijdú do Jericho, a když jdieše z Jericho, a učedlníci jeho i zástup mnohý, syn Timeóv, Barchimeus slepý, sedieše podlé cesty žebře. Mc10,47 Jenž když uslyše, že Ježíš Nazaretský jde, poče volati a řéci: „Ježíši, synu Daviduov, smiluj se nade mnú!“ Mc10,48 I brániechu
