[Nový zákon Jana truhláře]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII D 17, 1r–128r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

Přepis vznikl pro digitální knihovnu Manuscriptorium.

<<<<<18r18v19v20r20v21r21v22r22v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

uče.

Mc6,7 A svolal dvanácte a poče je po dvú posielati a dáváše jim moc nad duchy nečistými Mc6,8 a přikáza jim, aby ničehuož nebrali na cestě, jedné huol toliko, ne tobolky, ne chleba, ani na pase mědi, Mc6,9 ale obuté v štibálky, a aby se neobláčili ve dvě sukni. Mc6,10 I pravieše jim: „Kamž koli vejdete do domu, ostaňte, dokudž nevyjdete odtud. Mc6,11 A kdež by koli nepřijeli vás ani slyšali vás, vyjdúce odtud, vybíte z noh vašich prach na svědectvie jim.“ Mc6,12 A vyšedše kázáchu, aby pokánie činili Mc6,13 a ďábelstvie mnohá vymietáchu. A mazáchu olejem mnohé nemocné, a zdrávi býváchu.

Mc6,14 I uslyšal jest Erodes král, neb zjevno učiněno jest jméno jeho, i pravieše, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí moci v něm. Mc6,15 A jiní praviechu, že Eliáš jest, a jiní, že prorok jest jakožto jeden z prorokuov. Mc6,16 To uslyšav Erodes, vece: „Jehož sem já sťal Jana, onť jest vstal z mrtvých.“ Mc6,17 On zajisté Erodes poslal jest a jal Jana a okoval jej v žaláři pro Erodiadu, ženu Philipa, bratra svého, neb ji bieše pojal. Mc6,18 Pravieše zajisté Jan Erodesovi: „Neslušie tobě mieti ženy bratra tvého.“ Mc6,19 Ale Herodes lest skládáše o něm a chtieše zabiti jeho, a nemožieše. Mc6,20 Herodes zajisté obáváše se Jana, věda jeho muže spravedlivého a svatého, a mnohé věci činieše a rád ho poslúcháše. Mc6,21 A když se den příhodný přihodi, Erodes památky svého narozenie večeři učinil kniežatóm a úředníkóm a prvním z Kalilee. Mc6,22 A když vjide dcera té Erodiady a skákáše, a líbilo se jest Erodesovi i spolusedícím, král vece děvečce: „Pros ode mne, zač chceš, a dám tobě.“ Mc6,23 I přisáhl jest jie, že což koli prositi budeš, dám tobě, ač polovici královstvie mého. Mc6,24 Kterážto když vyjide, řekla mateři své: „Co budu prositi?“ A ona řekla: „Hlavu Jana Křtitele.“ Mc6,25 A když vjide, ihned s chvátaním k králi prosila jest řkúci: „Chci, aby mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele.“ Mc6,26 I smútil se jest král, ale pro právo přísežné a pro spolusedície nechtěl jie smútiti. Mc6,27 Ale poslav kata, přikázal jest přinésti hlavu Jana Křtitele. I sťal jej v žaláři a přinesl hlavu jeho na míse Mc6,28 a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své. Mc6,29 To uslyševše učedlníci jeho, přišli sú a vzali tělo jeho a pochovali je v hrobě.

Mc6,30 A přišedše apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali sú jemu všecky věci, kteréž biechu učinili a učili. Mc6,31 I vece jim: „Poďte súkromě na pusté miesto a odpočiňte maličko.“ Neb biechu, kteříž přicháziechu a odcháziechu mnozí a aniž k pojedení chvíle mějiechu. Mc6,32 A vstúpivše na lodí, otešli sú na miesto pusté súkromě. Mc6,33 I viděli sú je, ani votcházejí, a poznali sú mnozí a pěškami ze všech měst blízkých sú se tam brali a předešli je. Mc6,34 A vyšed Ježíš, uzřel jest zástup mnohý i slitoval se nad nimi, neb biechu jakožto ovce nemajíce pastýře. I poče je učiti mnohé věci. Mc6,35 A když již hodina mnohá bieše, přistúpili sú učedlníci řkúce: „Pusté jest miesto tuto a hodina již pominula. Mc6,36 Pusť je, ať jdúce do blízkých vesnic a městeček, kúpie sobě pokrmuov, kteréž by jedli.“ Mc6,37 A odpověděv vece: „Dajte vy jim jiesti.“ I řekli sú jemu: „Jdúce kupme za dvě stě peněz chlebuov a dáme jim jiesti.“ Mc6,38 I die jim: „Kolik chlebuov máte? Jděte a vizte.“ A když poznachu, řkú: „Pět

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).