bieše.
L24,13 A aj, dva z nich jdiechu ten den do hrádku, kterýž bieše vzdáli honuov šedesáte od Jerusalema jmen Emaus, L24,14 a ta mluviešta o těch všech věcech, kteréž se biechu přihodily. L24,15 I stalo se jest, když rozmlúváchu a sebe otazováchu, a on Ježíš přiblíživ se jdieše s nimi, L24,16 ale oči jich drženy biechu, aby ho nepoznali. L24,17 I vece k nim: „Které sú to řeči, jež rozmlúváte vespolek chodiece a ste smutni?“ L24,18 A odpověděv jeden, jemuž jméno Kleofáš, řekl jemu: „Ty sám pútníkem si do Jeruzaléma, a nepoznals, které věci staly sú se v něm tyto dni?“ L24,19 Jimžto on vece: „Které?“ I řekli sú: „O Ježíši Nazaretském, jenž jest byl muž, prorok mocný v skutku i v řeči před bohem i před lidem vším. L24,20 A kterak vydali sú jeho najvyšší kněžie i kniežata naše na odsúzenie smrti a ukřižovali sú jej, L24,21 a my sme se domnievali, že by on měl vykúpiti Israhel. A nynie nad tyto všecky věci třetí den jest dnes, jakž tyto věci staly sú se. L24,22 Ale i ženy některé z našich zstrašily sú nás, kteréž před světem byly u hrobu, L24,23 a nenalezše těla jeho, přišly sú praviece se také viděnie anjeluov viděti, jenž pravie, že by živ byl. L24,24 I šli sú někteří z našich k hrobu a tak sú nalezli, jakož ženy pověděly, ale jeho sú nenalezli.“ L24,25 Tehda on řekl k nim: „Ó, blázni zpozdilí srdcem k věření, ve všech věcech, kteréž mluvili sú proroci! L24,26 Však musil jest Kristus trpěti a tak vjíti v slávu svú.“ L24,27 A počav od Mojžieše i všech prorokuov, vykládáše jim ve všech písmiech ty věci, kteréž biechu o něm. L24,28 I přiblížichu se k hrádku, kamžto jdiechu. A on pořekl se dále jíti. L24,29 I přinutichu ho řkúce: „Ostaň s námi, nebť se připozdievá a den se jest nachýlil.“ I vjide s nimi. L24,30 I stalo se jest, když stoléše s nimi, vzal jest chléb a dobrořečil a lámal, a podáváše jim. L24,31 I otevřeny sú oči jich a poznali sú jeho, ale von zmizel od očí jich. L24,32 I vecechu vespolek: „Však srdce naše hořieše v nás, když mluvieše na cestě a odvieráše nám písma.“ L24,33 A vstavše túž hodinu, vrátichu se do Jeruzaléma. A nalezli sebraných jedenácte i ty, jenž s nimi biechu, L24,34 praviece, že jest vstal pán právě a ukázal se Šimonovi, L24,35 a oni vypravováchu, které věci staly sú se na cestě a kterak poznali jeho v lámaní chleba.
L24,36 A když ty věci rozmlúváchu, stál jest Ježíš u prostředce nich. A řekl jim: „Pokoj vám, jáť sem, neroďte se báti!“ L24,37 Ale oni zarmúceni jsúc a přestrašeni, domnieváchu se ducha viděti. L24,38 I řekl jim: „Co ste zamúceni a myšlenie vstupují v srdce vaše? L24,39 Vizte ruce mé a nohy, že já ten sem! Makajte a vizte, že duch těla a kostí nemá, jakož mě vidíte mieti.“ L24,40 A když to povědě, ukáza jim ruce a nohy. L24,41 A když oni ještě něvěřiechu a diviechu se, pro radost řekl jest jim: „Máte li něco, ješto by se pojedlo?“ L24,42 A oni podachu jemu částky ryby pečené a plást strdi. L24,43 A když pojedl před nimi, vzem zbytky dal jest jim. L24,44 A řekl k nim: „Tato sú slova, kteráž mluvil sem k vám, když ještě biech s vámi, že potřebie jest, aby se naplnily všecky věci, kteréž psány sú v zákoně Mojžiešově a v prorociech i v žalmiech o mně.“ L24,45 Tehda otevřel jim smysl, aby rozoměli písmóm. L24,46 A řekl jim, že tak psáno jest, a tak musil Kristus trpěti a vstáti z mrtvých třetí den. L24,47 A aby kázáno bylo ve jméno jeho pokánie a odpuštěnie hřiechóm ve všecky národy počnúc od Jeruzaléma. L24,48 „A vy ste svědkové těch věcí, L24,49 a já pošli zaslíbenie otce mého v vás, a vy seďte v městě, dokudž nebudete oblečeni mocí z výsosti.“ L24,50 I vyvedl je ven do Betanie, a pozdvih rukú svých, dobrořečieše
