dali svój glejt, však sú jej drželi dobře. A kak sú jim toho lidé nevěřili, však sú své glejty dobře drželi, neb sú je měli za zlé lidi, za násilníky a mordéře, jakož jsú i byli, neb sú oni zamordovali své všecky vězně, kteříž jim šacunka nemohli dáti. Avšak jim ušlo mnoho vězňóv, ješto se jim v noci pryč ukradli.
O špiciech a o perquantiech
Těch oděv byl dlúhý a bohatý a měli dobré oděnie a perquanty. A ti z Štraspurka vzeli s těch lidí, jako v tom kzelšaftu byli, obyčej. A tak se přichytichu toho a dělachu sobě také dlúhé rúcho a perquanty a dlúhé špice, neb toho dřieve obyčeje v Štraspurce nebylo. Ale chudí mezi tiem kzelšaftem chodili bosí a nazí. A což sú mladých robencóv popadli, ty sú sobě pryč vedli a zdělali z nich sobě své služebníky a rynéře. Ten lid šturmovali mnohokrát k městečkóm a k věžiem, avšak jsú nic nedobyli, k čemu sú šturmovali, neb sú neměli přípravy a té zbroje, jako slušie k šturmóm, než tak váleli se, po zemi škodiec a hubiec všudy, kdež se sú zavalili, šacujíce lidi. I jechu se praviti chlapi a jiných mnoho lidí a řkúc, že se to děje césařovým kázaním, neb on v ty časy ležal v tom městě, ješto slóve Solssie, jakož dřieve praveno. V ty časy vzkázal césař těm z Štraspurka, aby své pomocníky a přátely obeslali a že je césař také obeslal všecka kniežata a pány a říská města, neb je ten lid zlý vyhnati chtěl. Tak sebra césař od kniežat a od pánóv a od říských měst veliký bez počta lid i jede s nimi pryč z Selsse podlé Rýnu nahoru do Štraspurka. Tu táhli ti z Štraspurka a jich biskup ven na pole proti césaři [s]text doplněný editorem svými lidmi. A biskup s měšťany rozbichu tu své stany a ležiechu tu spolu vně před městem podlé svatého Argebasta a Erkecbolheim na tom poli a v těch vesniciech tady okolo. V tom vojště se sta, že jeden z Štraspurka vstrči césařovým služebníkem a skrze to by rumor. A skrze to rozhněva se césař a chtieše ty z Štraspurka připadnúti a je všecky zbíti. I pade biskup ten z Štraspurka a jiní biskupové podlé něho a jiných mnoho kniežat a pánóv césaři tak k nohám. Tak sotnú núzí přeprosili césaře, že to mimo se pustil v ty časy. Pak césař a ti z Štraspurka ležali polem, i ležal ten kzelšaft okolo Benefeltu a Dambachu a Slectatu
