Graciánem s Valentinem IIII léta a třie. Měli césařské dóstojenstvie v Římě. Ten Valens byl zlé viery a kacéřem a hubil křesťanstvo velmi. A přikázal, aby všichni mnišie nechali zákona a vedli rytieřstvie. A ktož toho nechtě učiniti, toho kázal kyji ubiti. Naposledy by od Bohóv a od Hujnóv upálen po božím narození CCCLXXXI let.
XLII. césař
Gracianus kraloval [s]text doplněný editorem[129]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým bratrem Valentiánem [za]text doplněný editorem[130]doplněno podle rkp. A a prvotisku Teodozia VI let. Za toho časuov kázal Teodozius kostely dělati zase, jakož sú byly zbořeny za dřevních césařuov, jakož v ty časy hubili křesťanstvo. Za toho césaře časuov vstal jest byl kzelšaft od Němcuov a od Vlachuov a hubili velmi zemi a posadili se zvláště proti césaři. A když to césař zvědě, ihned taže proti nim s velikým lidem. A potkachu se na Rýně u Štraspurka, i bichu se spolu tak velmi. A měl césař mnohem méně lidu nežli kzelšaft, avšak je pobil a přemohl s boží pomocí, neb je byl dobrý a nábožný křesťan. A zabil z toho kzelšaftu XXXti tisíc do smrti a druzí sotně utekli. A tak bylo césařstvie a německé země zproštěny od toho zlého kzelšaftu. A ten boj stal se podlé Štraspurka, jakož dřieve pověděno, po božím narození CCCLXXXV let. Potom jel césař Gracianus do Uher a do Mark a do Sasóv, vyhnal ty Hyny ven a ty Bohy, jako těm zemiem škodili. Ten césař kázal biskupóm pravú křesťanskú vieru držeti, neb dřieve až do jeho časuov byli ariánové, to ti lidé, jakož pravé viery neměli a v křesťanské vieře pochybují. A tak bylo mnoho kusuov ve vší Italí, ješto pochybovali u vieře a kacieřské kusy drželi. Ty ten césař obrátil zase na křesťanskú vieru. Pak umřel ten césař, jsa pln dobrých skutkóv, po božím narození CCCLXXXVII, let byl stár.
XLIII. césař
Teodosius První kraloval s Valentinem XI let. Za toho časuov byly veliké války mezi pohany a mezi Židy. Ten césař rozbořil chrám, jako v něm modly byly pohanské, a udělal z toho kostel. A byl tak svatý a dobrý křesťan, že své nepřátely skrze svú modlitbu a skrze své pósty přemáhal viece než mečem. A on obrátil mnoho pohanóv na křesťanskú vieru skrze to, neb sú ho velmi milovali. A tak seděl duostojně a pokojně na svých miestech, že byl velmi dobrý pokoj všudy po césařstvě. A byl
