Konstantinanápule řečeného Zeno, jakož on byl u něho v zástavě, aby mu odpustil pryč jeti k svému lidu, neb jest toho pilná potřeba. I vece opět k césaři: „Milý pane, daj mi něco lidu a žoldnéřóv drahně, já chci krále Ottakara zabiti aneb vyhnati, ješto tobě Řím a všecku Italí odjal, a chci tu moc a tu zemi zase připraviti tobě. Jestliže já svítězím a obdržím, máš toho čest a požitek, neb já jedu v tvém poselstvě a člověctví a tobě zemí tvých zase dobudu. Pakli já zabit budu, tehdy vzkaž králi Ottakarovi, že sem já bez tvé vóle pryč jel, a on skrze to nebude tvój větší nepřietel pro mě.“ Byl laskav na Dětřicha, neb je byl velmi šlechetný a sličný mládenec. A tak se uměl mieti, aby on po něm césařem byl. A sotnú núzí pryč mu odpusti a v jeho prosbě jej uslyše a da mu veliké bohatstvie a posla s ním mnoho lidí.
Kterak Dětřich z Berúna přijel k svému lidu
A táhl jest Dětřich od césaře pansky pryč a byl jedno XVIII let v stáři. I přijede k svému lidu, zabiv na té cestě dva krále, jako proti němu byli. Potom vzal svój lid pohanský k sobě a řka, že on chce vésti z zlé země do dobré země Italia. A tak přijede on [s]text doplněný editorem[147]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým lidem do Uher a odtad do Itálie s velikú prací a robotú. A položi se [s]text doplněný editorem[148]doplněno podle rkp. A a prvotisku svými lidmi podlé toho města Agelie. Zvěděv to král Ottagar, potěže proti němu s velikým lidem a bichu se spolu, avšak naposledy svítězil Dětřich a zabil králi Ottagarovi mnoho lidí a tak, že král Ottagar s málem lidu sotně utekl do Říma. A zavřechu brány, nechtiec tam jeho pustiti. I běžal král Ottagar, uzřev to, že ho tam do Říma pustiti nechtějí, do toho města Romenne. Tu těže Dětřich po něm, až [do]text doplněný editorem[149]doplněno podle rkp. A a prvotisku Romanne, i obehna to město a leže před ním tři léta. A dáli se před tiem městem velicí šturmové a šermice, avšak ho naposledy vždy doby Dětřich, toho města, a zabil tu toho krále Ottagara. A táhl do Říma. Tu ho přijeli s velikú ctí a radostí. A by pánem nad Římeny a nade vší Italí. A to se stalo po božím narození CCCC let bez pěti let.
Kterak Dětřich byl králem
Pak potom, jako Dětřich Řím, Italí držel pokorně, i pojal krále franského dceru sobě za manželku. Té jsú řiekali Adofola a králi řiekali Klodoneus. A Dětřich rozdal své sestry králóm do těch
