ihned taže proti němu, shromáždiv svój lid, a bi se s ním. I by boj veliký. A tu by zabit král český a jeho tu by zbito XIIII tisícóv a zjímachu mnoho Čechóv. To se stalo po božím narození MCCLXXVIII let. I uváza se král Rudolf v to kniežetstvie rakúské a v královstvie české. I měl král z Čech jednoho syna, tomu dal král Rudolf svú dceru a dal jemu césařské královstvie zase. To léto bylo mnoho žita
Dobří časové
a jiného obilé tak, že věrtel pšenice vzeli za XVII haléřóv a XIIII vajec za haléř a VIII heriňkóv za haléř. Potom jel král Rudolf do Štraspurka a uděla lantfrajd se všemi městy na Rýně. Toho léta utonul krále Rudolfóv syn podlé Rýna a drahně jeho služebníkóv. A byl XVII let stár a měl toho krále z Englantu dceru za manželku.
Jeden falešný král
To léto, jako četli od božieho narození MCCLXXVI let, jal jeden se lstivý a chytrý rozprávěti a obecně mluviti a řka: „Já jsem césař Fridrich.“ A pomáhali jemu toho páni někteří k nelibosti králi Rudolfovi. A bydlil na Rýně v jednom městečku, tomu řiekali Míšen. Tu byl II létě a šli k němu mnoho pánóv a měst holdovalo. A když ty noviny král Rudolf zvědě, i zda se jemu to dvorno a smál se tomu, porúhaje se jemu, maje ho za blázna. Potom přivede to ten falešný, že větší diel lidu pochybovali nevědúc, kterého pána mieti. I přijide králi poselstvie, aby tomu rozuměl a kterak by toho lstivého zahnal: „Pakli toho neučiníš vskóře, všecky německé země se jemu dadie.“ Mezi tiem byl ten lstivý vzkázal králi Rudolfovi, aby před něho přijel a léno aby od něho přijel jako od římského césaře. A proto se rozhněva král Rudolfus a jede do toho města Wetslar, jako ten lstivý v něm byl. I lečechu se měšťané z Wětsloru a dachu mu se na milost a dachu toho lstivého, jako se nazýval césařem. I káza ho král Rudolf upáliti. A tak obráti král Rudolf zase lid k sobě a jede potom do Kolmaru, neb sú byli tomu se falešnému také holdovali. I prosichu
