najvětší té kus svády, jako se dřieve řečená dva krále bila a vadila před těmi časy, jako četli od božieho narození MCCCXII let. Byl jeden král u Frankrichu řečený Filip Krásný, ten měl bratra, tomu řiekali Karel, a tři syny a jednu dceru, ta byla dána králi englickému k manželství. A měl s ní englický syna řečeného Edvarda. Potom jela ta dcera do Frankricha k svému otci a žalovala, kterak jemu její muž, král englický, vede s ní kacéřstvie. I pomože jí její otec, že svého muže jala a držéci jej u vězení až do smrti. I by po jeho smrti dřieve řečený syn králem v Englantě. Mezi tiem neměla na tom dosti ta královna z Englanta, že svého muže u vězení umořila. I spravi a obžalova své tří bratří ženy, [že]text doplněný editorem[274]doplněno podle rkp. A a prvotisku se třmi rytieři své manželstvie zrušily a cizoložstvie vedly.
Třie rytieři byli zlúpeni
A ti tři rytieři byli jati a zhubeni. V ty časy umřel Krásný Filip, král z Frankricha, a byli jeho třie synové jeden po druhém vždy králem u Frankrichu. A všichni zemřeli nemajíc dětí. Pak po jich smrti uvázal se v královstvie Filip z Valašen, dřieve řečeného Krásného Filipa syn bratra. I zdálo se Edvardovi, králi englickému, by to královstvie franské spravedlivě na jeho mateř připadlo a naň a řka: „Já sem bližší erbovník po své mateři než Filipus z Vlašin, neb jeho mátě byla poslednieho krále franského vlastnie sestra.“ A ten Filipus z Vlašan, toho poslednieho krále jeho otce bratra syn, to sú strýčení bratřie. A když to královstvie franské jest svobodné a nenie manstvie, i chtěl Edvard [s]text doplněný editorem[276]doplněno podle rkp. A a prvotisku svú mateří býti erbovníkem. A pravě, že naň spravedlivě připadlo a na jeho mateř královstvie franské, a skrze to chtěl králem býti u Frankrichu. Pak mienil Filipus z Valašen, kakž je kolivěk vlastní strýčený bratr a že jeho otec králem [nebyl]text doplněný editorem[277]doplněno podle rkp. A a prvotisku, však když jsú zemřeli všichni bez dětí a kakž je kolivěk dále jedniem kolenem než Edvard, avšak jest on po erbu a po otci spravedliv k tomu království. Tak se jemu zdálo, Edvardovi, že je po své mateři spravedlivějí k tomu království. Tak se jemu zdálo, Edvardovi, že se nikdy nestávalo, by po ženě kto kdy byl králem u Frankrichu, než po otci. A proto se krikovali ta dva krále Filipus a Edvard [o]text doplněný editorem[278]doplněno podle rkp. A a prvotisku to královstvie franské, chtě každý býti králem u Frankrichu. A bili se o to, jakž jest dřieve pověděno. A psal se jest ten Edvard mnoho králem englickým
