jako jej korfeštové volili. Odpověděchu páni a města všeckna a řkúce, že jej chtie mieti za pravého césaře a nechtie se na královo volenie ani na papežovy listy nic obrátiti. V ty časy byly ty kniehy udělány řečené Deffensor paciscizojazyčný text a toho doličují Svatým písmem, že papež má býti pod césařem. A doličují toho také, že papežovo a kardinálské lakomstvie a pýcha jest simonia. Ten césař Ludvík byl pokojný a dobrý. Kdež města chtěly a lamfríd udělati, tu jim dal svú pomoc k tomu. A což mohl dobrého zjednati, to zjednal. A nechal válek a skrze to šlo mu lehce pod ruku veliké bohatstvie i země, i lidé, ješto jeho předci těžce musili o to bojovati. Naposledy jel na lov do jednoho lesa i spade dolóv s koně na jeden suk, že od toho umřel po božím narození MCCCXLVII let.
III. césař
Karel Čtvrtý, krále českého syn z Licunburga, byl volen na césařstvie za césaře Ludvíkova zdravie, jakož dřieve jest pověděno. V ty časy žaloval Edvardus, král englický, papeži a jiným pánóm, že Filipus, král franský, nedržal příměřie, zjímal a zbil něco drahně lidí a ty krajiny zahubil a oblúpil, ješto [k]text doplněný editorem[268]doplněno podle rkp. A a prvotisku království englickému slušejí, a že papež k tomu neučini tak k těm listóm, jako je slíbil.
Kterak král franský a englický boj měli
A skrze to odpověděl král englický a táhl do Frankrichu s velikým lidem. A najprvé dobyl Flandr, [neb]text doplněný editorem[269]doplněno podle rkp. A a prvotisku ten hrabie držal s králem franským, a proto jej vyhnal z Flander. A dobyl mnoho měst a zkazil tu zemi tady okolo až XL mil a táhl až před Paříž, ješto jest hlavní město u Frankrichu. Mezi tiem přijel dřieve řečený Karel, jakož byl volen římským králem, [s]text doplněný editorem[270]doplněno podle rkp. A a prvotisku Janem z Čech králi franskému na pomoc, maje [s]text doplněný editorem[271]doplněno podle rkp. A a prvotisku sebú mnoho lidí z Čech a z Němec. A tak dobyl král franský, že měl viece lidu než král englický, však nesměl z Paříže. A když král englický dlúho měl svú vóli u Frankrichu s lidem, maje lidu bez čísla, a spíže mu se nedostalo, a skrze to pryč táhl. A ihned král franský táhl po něm s velikým lidem, maje bez počtu také lidí, čtyři noclehy po něm. A kdež král englický ležal noc, tu král franský připadl ihned druhú noc na ten nocleh. Naposledy přijel král englický do jednoho lesa. A připravi se tajně k boji a sedachu všichni k boji
