klášter řečený Solse na Rýně a leží v něm tělesně.
Říše přišla za Karlových časóv na Němce
Mnozí pravie, že římské césařstvie za časóv Ottových tepruv právě přišlo na Němce, neb sú je dřieve za Velikého Karla časóv a po něm králi franští držali césařstvie tak dlúho, až králóv rod zšel za Třetieho Ludvíka, jako poslední césař by králova rodu. A poslední král franský byl jeho pokolenie. Ten měl a držal říši i franské královstvie spolu. A potom, jako oni pravie, že přišlo z Frankrichu na Němce césařstvie jeden diel a druhý do Vlach. A tak bylo roztrženo až do toho Otty, ješto také vlaský diel přičinil k německému, a tak sjedna dva diely v jeden. I by všecko jedno césařstvie. Tak i dnes jest. Za toho césaře Otty úplně a právě přišlo na Němce. Ale tomu nemáte věřiti, by za toho césaře německé říše přišla, neb je za Velikého Karla časóv byla přišla z Řekóv na Němce, jako jest dřieve pověděno za Velikého Karla, neb sú králové franští byli německého pokolení a najviec bydlili v Němcích. A tak bez přitištěnie za mých časóv jeden král z Čech byl césařem, avšak byl německého pokolenie a má býti.
LXXXV. césař kraloval
Otta Druhý, dřieve řečeného Otty syn, kraloval s Ottú, svým synem, XXII let. Ten nechal svého syna v Saséch a vza královú [s]text doplněný editorem[213]doplněno podle rkp. A a prvotisku sebú a jede do Říma s velikým lidem a by on a jeho králová korunována. Za toho časóv přijeli pohané do Talabe a jechu se země hubiti a jiných krajin tady okolo Itálie. Césař proti němu s velikým lidem z německých a z vlaských zemí táhl a bil se s nimi tak, že Vlaši utečechu a Němci.
Jeden boj
A Němci bychu zbiti a césař sotně uteče. A přijide k césařové do Říma i umřel, jako četli od božieho narození IX set let a LXXXXII létě.
Césařová byla utopena
Otta Třetí kraloval XVIII let. Ten byl dřevnieho Otty syn a jeho žena vlastnie byla velmi zlá a smilná žena. Ona žádala na jednom hrabí, aby s ní ležel