a na jménu vždy den ode dne viec a viece a tak, že sú oni dřieve řečená města IIIIho královstvie všecka přemohli a nad těmi královstviemi i nade všiem světem panovali a moc měli tak, že vše v jich moci bylo, jako potom v druhé kapitole bude pověděno, kterak o Římenech a o jich césařích popsáno stojí.
Počíná se druhé kapitolum a praví o všech římských králích a césařiech, kterak jsú své životy vedli
Teď se počíná druhé kapitolum těchto kníh, ješto v něm jest psáno o všech římských králích a césařiech, jakož od božieho narozenie a před božím narozením sú byli až do dnešnieho času, neb césaři a papeži mají méno z Říma, a proto se musie psáti římští králi, césaři a papeži. A protož já také chci něco spravedlivého praviti o jich skutciech a o jich životech i o tom, kak je který své časy bydlel na tomto světě.
O čtyřech bohatých v světě
Najprvé máte věděti, že mnohý král v světě, avšak mezi těmi všemi byli čtyřie najmocnějšie a najbohatější a ti sluli césaři, neb první césař byl v tom městě Babyloně, jako ta vysoká věže v něm stojí, a to se césařstvo počelo z Abrahamových časuov dvě stě let před božím narozením a trvalo XII set let, až je pak král Cyrus zbořil z Persie, jakož jest dřieve o tom položeno. Druhé césařstvie bylo v té zemi Afriga, v tom městě Kartágo, a to bylo na IX set let před božím narozením a trvalo VII set let, až pak od Říman zbořeno, jakož se bude o tom potom praviti. Pak třetie césařstvie bylo v Macedoní IIII sta let před božím narozením za Velikého Alexandra časuov, jako vešken svět byl pod se podrobil, ale ihned sešlo po jeho smrti. Pak čtvrté césařstvie najmocnějšie v Římě a najposlednějšie, jakož i dnes jest a trvati má až do súdného dne. A tak bude jmenován římský král neb césař, dokudž je živ. A kakž kolivěk césař nebo král jest římský, má býti německého jazyku a pokolenie, avšak vždy jméno má římský král aneb římský césař.
Kterak Řím a obecní lidé bydleli jako skot tady okolo
Řím se takto počíná v svém běhu na XV set let před božím
