svatého Urbana, ješto dřieve nikdyž nebyla otevřiena. Odtad jel do Hoheinburga a otevřel hrob svaté Otýlie a vza kus jejie pravé ruky. A tak jel sem i tam všady po klášteřiech, kdež je kterú svátost zvěděl, a v každé svátosti vzal kus aneb jeden úd a přinesl to [s]text doplněný editorem[285]doplněno podle rkp. A a prvotisku sebú vše do Čech a schoval je u veliké cti. A zvláště byl laskav na svatého Florencie, a proto on učinil u Praze vyzdvižený oltář od zlata a svrchu na oltáři stojí psáno: „Florencie, biskupa z Štraspurka.“ Ten césař byl laskav na kněžie a na učené lidi. A proto učinil veliké studium u Praze a dal jim veliké svobodenstvie. Také oni ustavili mnoho klášteróv a zvláště udělal jedno kanovničstvo U všech svatých. Tu žádného nemají přijieti kanovníkem, leč jest veliký doktor anebo mistr. Také on byl dobře učen v mnoho kunstiech a uměl dobře nigromancí, tak jsú obecnie lidé pravili druzí, a uměl pět řečí.
Césař byl laskav na německú řeč
Mezi tiem byl najlaskavějí na německý jazyk a rozplodil jej v svéj zemi velmi, neb u Praze a v jiných městech v české zemi každý své děti učili německy, ješto dřieve před toho césaře časy nebylo jiné řeči než česká a latinská, ale Němce žádného nebylo v Čechách usedlého, aniž jich chtěli mieti mezi sebú.
To léto, ješto četli od božieho narozenie MCCCLXV let, den svatého Jiřie, přijede ten césař do Štraspurka a přijechu jeho velmi krásně. A stála všecka řemesla, což jich bylo v Štraspurce, v odění. A každý se připravil, což mohl najkráše, v klášterské ulici, jako jí jel césař, jemu ke cti. A potom jel do Aviona ku papeži řečenému Urbanus Pátý. A zjedna s ním, což je chtěl. I poče papež césaři žalovati, že prvé, než jest papežem byl, jednu chvíli jel k tomu pánu do Melána a přinesl od papeže k němu listy. Ti listové se jemu neslíbili, a proto musil ten Urbanus ty listy sniesti a jiné mnohé nechuti, hanby a protivenstvie jemu činil. A proto on prosi césaře, aby toho pro nic nenechal a pomstil toho vždy. Tak slíbi césař papeži pomstiti a jede zase do německých zemí. A přijede zase do Štraspurka den svatého Pavla. A jede dolóv po Rýnu do Selse a leže tu velmi tiše. Ihned potom den svatého Oldřicha a toho dřieve psaného Oldřicha téhož léta a
