Němcóv XX tisícóv.
Veliký mord křesťanóv
Konstantinus a Galerius, ta dva, rozdělila římské césařstvie na dvé. A byl Konstantinus pánem a césařem s této strany moře a Galerius byl na né straně moře nad těmi zeměmi. Ten Konstantinus přemohl Franky a pojal toho krále dceru z Britanie řečenú Helena a udělal jí syna, té nespravedlivé ženě, neb je svú jinú královú měl dřieve. A řiekali tomu synu Veliký Konstantinus. Také on měl mnoho synóv [s]text doplněný editorem[109]doplněno podle rkp. A a prvotisku svú pravú ženú. S když se roznemohol, tehdy on udělal svého nespravedlivého syna césařem řečeného Konstantina proto, neb je jeho pravé syny daleko přesáhl múdrostí a dobrými obyčeji.
XXXV. césař
Mezi tiem udělali Římené jednoho césaře řečeného Maxencius. Ten kázal svatú Kateřinu umučiti. Pak Galerius na né straně moře udělal dva césaře, Maximiana a Severa, ti mordovali křesťany a hubili velmi. Pak Konstantinus, toho Konstantina otec, dřieve řečený césař, umřel u Britaní. Potom, když tak Galerius velmi křesťany mordoval a hubil, vzrostli mu v břiše červie a tak, že umřel. Tomu Konstantinovi bylo uděláno město ke cti u toho jezera, ješto slóve Podenzie, a převzděchu mu po něm Konstancio, to jest česky řečeno Kostnic.
O Konstantinovi a o Silvestru
Konstantinus, ten Veliký, toho dřevního Konstantina syn, kraloval XXX let a X měsécóv. A počal kralovati po božím narození CCC a XI let. Ten přemohl ty všecky tři, jako s ním chtěli césaři býti, jakož jest dřieve pověděno, a skrze to upadl jest byl u velikú pýchu a v hrdost, že Buoh naň přepusti malomocenstvie a tak, že by vešken malomocen a žádný lékař nemohl jeho zhojiti. Pak jemu někteří [radili]text doplněný editorem[110]doplněno podle rkp. A a prvotisku, aby mnoho dětí kázal zbíti a v jich krvi se kúpati anebo mýti. A když by to učinil, že by měl zdráv býti. I přikáza césař těm v Římě a tady všudy okolo po vší zemi, aby všecky děti byly k němu přineseny, a chtě je kázati zbíti, aby se v jich krvi myl. A to se sta, že děti všechny běchu jemu přineseny. Uzřevše to jich matery, i běžiechu před césaře s hrozným křikem a pláčem a proséc, aby se ráčil smilovati a jim jich dietek nehubili. Uzřev
