žádný náklad ani na ztravu ani na kterú práci. A když chtěl ten klášter světiti, bylo tak mnoho panstva, že by o tom bylo mnoho praviti. Tu přijel sám papež z Říma a s ním II stě LXV biskupóv kromě jiných kniežat a pánóv ze všech zemí s velikú mocí, s velikým dóstojenstvím a s velikú ctí byl ten kostel svěcen. A tak to usadili a chtěli to mieti, aby ten kostel v Cáchách byl hlava všech kostelóv v německých zemiech. A přidal tomu městu a skrze to město a ten kostel dóstojenstvie, aby césař anebo král římský svú první korunu přijal.
O čtyřech korunách césařských
Teď máte věděti, že césař musí tři koruny přijieti. První koruna jest železná a ta znamenává, že césař anebo římský král má mocen a silen býti, tu přijme on od biskupa z Kolína u Matky božie v klášteře v Cáchách. Druhá koruna jest střiebrná, ta znamenává, aby byl čistý a spravedlivý, tú má býti korunován v Meduláně od biskupa Mundecia v Lampartech. Třetie koruna jest zlatá, ta znamenává, že césař na urození a na ctnosti a na spravedlivosti a dobrými obyčeji všecky jiné pány přesáhnúti [má]text doplněný editorem[193]doplněno podle rkp. A a prvotisku, jakož zlato všecko jiné kovánie přesáhne svú čistotú a cností. Tu korunu musí on přijieti od papeže aneb toho, komuž od toho miesto sebe papež poručil, a tepruv bude pravý césař. A když ten césař, král v Cáchách ten klášter dodělal, jakož dřieve pověděno, i měli pohané Boží hrob a tu Svatú zemi zkazili, jakož křesťané měli dřieve mnoho let v svú rukú. To vzkáza césař z Konstantinanápule a patriarchy z Jeruzaléma césaři Karlovi. Tu se slitova i těže s velikým lidem tam a doby té země zase pod křesťany. A jel zase do Konstantinnápule i dal mu ten césař mnoho střiebra a zlata a drahého kamenie. Toho on všeho nechtěl, a tak césař Karel nežádal na tom césaři jiného nic než svátosti. I da mu ten řecký césař jednu částku našeho Pána Jezukrista trnové koruny a těch hřebíkóv, jako jimi byly ruce proklány a nohy, a kus svatého kříže a Matky božie košile a jiné svátosti mnoho.
