druhého césaře
Ludvík Třetí, dřieve řečeného Arnolfa syn, kraloval VI let. Za toho césaře časóv byla říše na dvé rozdělena, že někteří u Vlašiech v jich zemiech až do velikého césaře Otty, ješto s vobú stranú kraloval. A tak odešla říše od Frankrichu, neb dřieve od Velikého Karla časóv až do toho césaře drželi franští králi říši a římské královstvie. A byla potom Francúsóm odjata říše, že Římanóm nepřijeli ku pomoci, jako ti z Lampart s Římeny váleli a jiným mnohé škody a protivenstvie činili.
Prvnie volenie
Ten Ludvík kraloval IIII léta. I jal Ludvík Beringer, an u vlaských zemiech kraloval a panoval. Ihned potom by Ludvík také jat a přijide Beringer zase k svému césařství. Potom ihned umřel Ludvík a neměl žádného syna. Pak se sjedechu najmocnější páni z Fraňkóv, z Němec, z Bavor, z Sas i zvolichu hrabí Kunráta z Hes césařem. A to jest prvnie volenie bylo, jako césaře volili, nebo dřieve césař uložil za svého zdravie s pány a s kniežaty tak, ktož by po něm měl býti césařem, syn nebo který přietel jeho, to on zjednal, že po něm a po jeho smrti žádného volenie nebylo a ten ostal, kohož on zjednal.
Ten učinil své nepřátely césařem
Kunrát, hrabie z Hes, první byl zvolen v říši od zemských pánóv, jako dřieve pověděno, IX set let a III léta. Po tom volení obesla všecky zemské pány. A když se k němu sjedechu, poče jim raditi, aby kněze Hendricha Saského udělali césařem, neb on žádného nevie, by se k tomu lépe hodil než on, a kakž jeho byl jest zjevný nepřítel.
LXXXIII. césař
Henrich z Sas kraloval XVIII let nad německými zeměmi a Beringer Třetí kraloval VIII let nad vlaskými zeměmi a potom Lotarius dvě létě. Potom opět Beringer Čtvrtý XI let. Ten Henrich potom, když přemohl již německé země a ty země okolnie, i chtěl do Itálie a do Říma jeti. I by nemocen, že té jiezdy necha. Když byl velmi nemocen, obesla pány a kniežata říská a prosi jich, aby syna jeho najstaršieho,
