najstaršieho, syna Ottu, césařem udělali. A to se sta.
Otta První, césař, dřieve řečeného césaře syn, kraloval XXXVIII let. Ten byl z Sas a slóve Veliký Otta pro své veliké boje a skutky, jako je byl učinil. A když uzře, že Italia od říše a od německé moci byla odešla, i jel tam a přemohl je i Lamparty a podrobil je zase říši a jal toho Beringara, jako se bil také o říši, čině se césařem. A posla jej do Bavor a by sám césařem nad německými a nad vlaskými zeměmi. A když on mocně kraloval XXVI let, jede do Říma a by korunován. I vedl ten papež Johanes Dvanáctý a tak nepodobný život, že jej césař a kněžstvo sadichu s papežstvie a udělachu jiného papeže řečeného Leo. A když césař ujede, učinichu Říměné jiného papeže a Lva zbavichu a Benedikta vsadichu na jeho stolec. A proto jel césař zase do Říma. A když ho do Říma pustiti nechtěli, položi se před Římem a doby ho a je Benedikta a Lva zase papežem učini. Ten césař Otta měl jednu chvíli dvór [s]text doplněný editorem[210]doplněno podle rkp. A a prvotisku svými kniežaty, pány. A kniežata k stolu sedli, i je se choditi jeden robenec jednoho kniežete před stolem. A uzřev to truxas, i udeři toho robence holí. A uzřev to pěstún řečený Henrich, nuž se proti němu, uchopi jej a zabi truxasa do smrti. I chtěl jej césař beze všie řeči zabiti. Dosáh tento jistý césaře, i udeři jím pod se a vsed naň, chtě césaře zabiti. I křiče césař na své služebníky, aby se toho žádný nedotýkal, neb je dobře věděl, když by mu překazili a chtěli ho jieti neb zabiti, že by césaře vždy zabil. A tak držal césaře pod sebú, až jej césař ubezpečil jeho zdravím. A když césař od něho přijide, i da se césaři vinen a řka: „Dobře podobné, když on těch hodóv neučinil, že mu se ta škoda stala.“ A tak césař propusti toho dobrovolně ve zdraví od sebe. Ten césař umřel po božím narození IX set let LXXXIII let. A byl schován v Mideburku, jakož on také to město a to biskupstvie učinil.
O svaté Adlétě
Potom jeho žena, césařová svatá Adléta, udělala
