tom bylo mrzko praviti. Tak byl veliký neřád a dvojice u vieře mezi světskými a mezi kněžími, ješto se dřieve ani potom nikdy nestalo. A to se dálo po božím narození MLXXIIII let a trvalo XVI let. Naposledy jal césař papeže Řehoře po božím narození MLXXXVI let. Pak po tom neřádu byli bez papeže II létě. A když ten césař stár byl, uděla svého syna Hendricha králem s korfeštovým povolením. Potom vadil se syn s otcem tak dlúho, že syn otce jal a nechal jeho u vězení umřieti po božím narození MCV let.
LXXXXI. césař
Hendrich Pátý, dřieve řečeného krále syn, kraloval XV let. Ten dal papeži zase moc, aby biskupy a jiné přátely zase stvrzoval. A dal také papeži zase všecka města a kostely, ješto jeho předci v těch válkách byli odjeli. Ten césař dal svému otci umřieti u vězení, jako dřieve pověděno, a proto umřel jest tak bezděky po božím narození MCXVI let.
Lotarius, čtvrté knieže štýrské, kraloval XII let. Ten přemohl krále z Cecilie a uděla jiného krále tu. Césař byl se bil s řeckým králem a ztrati boj. V ty časy bylo veliké sucho v zemi, tak dlúho déšť nešel, že studnice a tekuté vody nemále všecky zahynuly a obilé na poli vše se zkazilo.
Z Durynku král
Kunrát Třetí z Tossen, knieže z Švábóv, kraloval XV let. Za těch časóv, jako četli po božím narození MCXL let, umřel Johanes v ty časy, jako byl stár CCCLX let. Před Velikého Karla časy byl také jeho služebník césařóv Karlóv.
Ten král učinil pyšnú jiezdu přes moře a doby té Svaté země po božím narození MCXLVII let. A potom učinil mnoho zlého. A umřel po božím narození tisíc sto padesát a dvě létě.
Fridrich První, dřieve řečeného Kundráta syn, kraloval XXXVII let. Ten kázal to město Tiburcí zase dělati podlé Říma a zboři to město Spuletu. On zbořil Melán v Lampartech a poláma zdi, že všecky padnuchu. I vza biskup Rudolf z Kolína svatých tří králóv těla
