sobě, až pak přitáhl do Persie.
Tuto Alexander bil se s Dariášem
A když to Darius zvědě, že Alexander tak velikú věc lidí podmanil je pod se a je sobě podrobuje, a ihned obesla svá kniežata a svú múdrú radu i je se [s]text doplněný editorem svými raditi, kterak by mohl Alexandrovi odolati a jej k tomu připraviti, aby jemu jeho úmysl a pýchy ukrátil a jej sobě podrobil jako jeho otce. I vece Achiziač, Dariášóv bratr: „Budeš li dobře chtieti činiti, činiž takéž, jakoť Alexander činí, kdyžť chce bojovati. Tehdyť on žádného kniežete nešle před sebú, než jest vždy sám první před zástupy a první přede všemi služebníky. A vždy se sám napřed tepe mužsky před jinými a tiem on vše šikuje. A obešli svá kniežata a své služebníky a podstup jej sám bojem.“ A tak Darius uposlucha bratra a sebra veliký lid a položi se tu se vším vojskem u té vody Tigris. Zvěděv to Alexander, že Darius polem leží, ihned těže proti němu, a tak se boj snide. I jechu se velmi tvrdě bojovati mezi sebú. A tak Alexander jej pobi, až mu lidí drahně zhubi. A Darius s druhými utekl. A pak Alexander na běhu zbi jich mnoho a vždy po něm táhna dobýval měst, až pak přitáhl k tomu městu řečenému Bratram, i doby jeho také. A tu nalezl Dariášovu ženu a jeho dvě dcery. V tom městě postavi Alexander svú královú stolici a dobyl jiných mnoho měst okolo, což jich tu přieleželo.
Kterak Alexander sám svój posel byl králi Dariášovi
Pak chtěl Alexander Dariášovi poselstvie učiniti, aby s ním bojoval. I uradi se, tak na tom ostal [s]text doplněný editorem svú radú, aby to poselstvie sám zdal. Tu Alexander, učiniv se poslem, i jede k Dariášovi a řka: „Já sem posel najvyšší Alexandróv a jsem k tobě poslán, abych tobě pověděl, že Alexander leží polem a čeká tebe, chtě se bíti s tebú, protož, aby jmenovitý den položil a jmenoval, nebť Alexander na ten den chce tě podstúpiti.“ Otpovědě Darius: „Mluvíš velmi žíznivě, poď a jez se mnú.“ I posadi jej za stolem. I byl Dariášóv knieže jeden, Anepolis tak řečený, ten byl někdy k Alexandrovu otci podán a tu byl
