měst a vsí a kostelóv a zabichu tu knieže Aquinie a krále z Englanta. Za těch časóv šel déšť krvavý v Italí tři dny pořád a byl veliký mor tak, že césař umře po božím narození VIII set let a LXXI let.
LXXVIII. césař
Karel Druhý kraloval IIII léta a IX měsiecóv. Ti mu řiekali Karel. Ten jel do Říma a zjedna dobrotu s papežem a s Římany, že by césařem. I poče se protiviti z toho Ludvík, jeho bratr, že to bez jeho rady učinil, a válel s ním dlúhú chvíli. Ten césař udělal mnoho klášteróv v Frankrichu a ve Vlašiech a nadal je velmi dary. Za jeho časóv počalo se hrabstvie u Flandřiech, neb jest dřieve příslušalo království franskému. Tomu césaři dal jeden Žid trank, od toho umřel po božím narození VIII set LXXXIX let.
Karel Třetí Menší kraloval XII let. Ten držal vlaské a německé země u pokoji. Za těch časóv připadl veliký lid pohanský do vlaských zemí. I by těch pohanóv zabito na pět tisíc a zbyteční utekli. Opět se potom sebrali i přijedechu [s]text doplněný editorem[206]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým králem zase a s velikú mocí do křesťanstva i počechu kaziti a bořiti Frankrich a hubiti luttynskú zemi. Potom jedechu do němecských zemí a hubiece země a dobychu mnoho měst, Kolína, Trieru, Štraspurka, Lutychu, Tugres, a jiných mnoho měst zbořichu. I počechu Němci a Vlaši křičeti na toho césaře, aby jim ku pomoci přijel. I těže césař s velikým lidem proti těm pohanóm i leče se pohanský král i jeho lid. Tak bylo s obú stran sjednáno a mezi nimi umluveno, že césař a pohanský král a jeho vešken lid přijechu vieru křesťanskú. A césař sám pomáhal křtíti toho krále a vyzdvihl jej z křtu. A dali své děti v hromadu k manželství a by dobrý pokoj. To se stalo po božím narození VIII set let LXXXXIIII let. A když ten césař stár byl a nemocen byl a šlo mu velmi doluov na životě, tu zamietali jej a nedbali naň páni a kniežata říská tak, že ho nechachu a zvolichu Arnolfa, jeho bratra syna, césařem. Za těch časuov měl césař domněnie na svú césařovú, by ona své manželstvo přestúpila
