přikázal, aby božie a jiné obrazy byly dolóv sňaty a shlazeny. A byl skrze diábelské lstivé čáry tak byl obklíčen, že pohanským modlám ofěroval a jim se modlil a křesťanstvo mordoval a velmi hubil, že obecnie lidé řekli, že daleko přesáhl dabe…[180]torzovité slovo toho césaře zlého svým ukrutenstvím, co je páchal nad křesťany. […]text doplněný editorem[181]Písař zřejmě neopsal část textu, srov. rkp. A i prvotisk: „Pak umřel v Konstantinopoli, jsa pln všeho nešlechetenstvie“ Po božím narození VII set LXV let. Za toho časóv šlo césařstvie velmi doluov v Konstantiněnápuli, že pohané dobyli césařských měst velmi mnoho na né straně moře a král franský ukáza se v německé a vlaské zemi, ješto také k říši příslušaly.
Leo Čtvrtý, dřieve řečeného Konstantina syn, kraloval V let. Ten byl uprvé statečný a dobrý a činil křesťanóm velikú čest a chválu. Potom byl tak lakomý, že žádal jedné koruny, jako visela v jednom kostele a měla v sobě mnoho drahého kamenie. Tu on jest vzal i vstavi tu korunu na svú hlavu. A zatiem jej strči jeden rytieř tak, že on umře po božím narození VII set a LXXX let.
LXXI. césař
Konstantinus, dřieve řečeného Lva syn, kraloval [s]text doplněný editorem[183]doplněno podle rkp. A a prvotisku svú mateří Hirenú X let. Ten strčil svú mateř s césařstvie. Toho ona nad ním pomsti tak, že mu oči vylúpi, a kralovala zaň dvě létě. Za těch časóv ztrati slunce svú krásu a světlost pořád XVII dní. I vecechu někteří, že se je proto stalo, že ten dobrý a štědrý césař oslepen. A když ten dobrý césař slepý umřel, opět ta Hirena vylúpi jeho synu oči proto, aby se nad ní tiem lépe mohl mstíti, jako jeho otce oslepila. A kralovala sama v Konstantiněnápuli V let. Za těch časóv byl veliký nepokoj v Římě a v těch zemiech, neb Řím a římské césařstvie slušalo pod řeckého césaře do Konstantinanápule. A seděl daleko od Říma tak, že Římanóm byla daleko pomoc jeho. A proto učinili Římené sobě jiného césaře s papežovým povolením, aby jich bránil. To byl césař Karel.
Dva césaře
A tak sta dva byla césaře v křesťanství, jeden v Římě a druhý v Řeciech, jako i dnes jsú. I chtěl ten veliký césař Karel tu césařovú Hirinu, jakož jest césařstvie držala v Konstantiněnápuli, pojieti za manželku proto, aby z tú dvú césařství opět jedno bylo. To chtěla césařová také učiniti, ale byla od lidu jata od svého řečeného, byla v jeden klášter vstrčena a tamž musila přebývati. A byl na jejie miesto volen césařem Niceferus po božím narození sedm set a devadesáte a dvě létě.
