Mezi těmi věcmi umře král Hendrich. I poče jednati papež, aby jiný král byl. I by jiný mezi kniežaty Jošt. Chtěl v césařství státi proti césaři Fridrichovi a jeho synu. Pak Kunrát přijede, knieže z Bravant, a vzkáza papežovi a korfeštóm, že hrabie Vilém z Holant jest volen od korfeštóv králem. A holdovalo se jemu mnoho měst. Král Kunrát tvrdil tu válku proti papeži a králi Velejmovi a vedl vždy i po otcově smrti. Pak mezi tiem umřel césař Fridrich v Lampartech a držal tam mnoho měst. I byl on od papežových legátóv a od těch z Lampart odtad pryč vyhnán. A odtud jel do Nápule a tu umřel tak tajně, že mnozí lidé mněli, by byl živ po božím narození MCCL let. Potom po dvú letú přijel král Kunrát a by král Vilém zabit. Potom jel biskup z Kolína do Englanta a přivede [s]text doplněný editorem[227]doplněno podle rkp. A a prvotisku sebú Riharta, králova bratra z Englanta. A volichu jeho králem a skrze to da jim veliké zbožie. A uvedechu jeho biskupie do všech měst říských a hradóv na Rýně a přijechu ho krásně kniežata a páni, jako s ním byli. A když ten Rihart až do Pazle přijede, ani na ně tba, ani jim co chtěl dávati viece. I jechu kniežata a páni pryč od něho a nechachu ho tu samého. I vecechu a řkúc: „On sobě toho nemní, by naň proč laskavi byli než pro jeho peníze.“ I jede zase do své země. A potom naň viece nezpomínali nikdíž. A tak stala říše pusta XXIIII let po dřieve řečeného césaře Fridricha smrti, až král Rudolf z Habelspurka by králem. A kakž kolivěk Hendrich a Vilém a Richart byli pořád králi voleni římskými, avšak žádný říše nedržal.
Říše stala prázdna
A když římské královstvie a césařstvie prázno a pusto stalo a žádný z německých zemí kniežat nechtě se v říši uvázati pro strach těch papežóv, jako s césařem Fridrichem byli proti papeži, a mnoho říských měst byl pod se podrobil. A mezi tiem byla říše velmi zkažena a bylo v německých zemiech a jinde mnoho zlodějóv a
