bude sazen z říše tak, jako jeho náměstku, césaři Ludvíkovi, bylo se stalo. A když papež o tom myslil a zjednal, ukládaje, kterak by césaři žalost a nechut učinil, i roznemože se papež a umře. A tak by prázden césař toho papeže. Ten césař stál velmi po zboží i po lidech i po zemiech a po svátosti a po drahém kamení. A což kolivěk zbožie dobyl aneb se mu dostalo kterého střiebra aneb zlata, to on všecko naložil na královstvie české, a nic na říši. On byl velmi pokojný, a což mohl dobrotú přemoci, toho hleďal viece nežli válkami, a proto mu se snadně vše pod ruku, veliké země a lidé, ješto jeho předci těžce musili válkami a vojnami a bitím dobývati, to on lehce dobrotú a múdrostí vše přemohl. A kakže kolivěk jako najprvé na césařství stál a chud byl, avšak potom stal tak velmi bohat, ješto před ním ve mnoho sto let tak bohatého nebylo.
Proč césař neučinil jiezdy přes moře
Potom mluvili někteří kniežata a páni s ním, aby učinil jiezdu přes moře a dobyl Božieho hrobu a té Svaté země a řkúc: „Móžeš to dobře učiniti, neb máš bohatstvie veliké a přátel mnoho, jako tvój předek kdy měl.“ I odpovědě jim césař a řka: „Já to znám, že s boží pomocí a svých přátel s pomocí mohl bych dobře válku učiniti a té Svaté země dobyti. Ale skrze to by zahynul mój rytieř mnohý a panoše na moři a v pohanech, ješto doma ženu a dietky mají, ješto by ty osiřely a ovdověly. A také by nemohla bez veliké škody chudých lidí býti, neb sú králi a césaři té Svaté země přede mnú často dobývali a vždy skrze to křesťanóv většie škoda se jest stala nežli zisk, neb když Svatá země byla od křesťan dobyta s velikú robotú a prací a byla dobře osazena a opatřena křesťanským lidem. A když král aneb césař odtad jel zase domóv a mnohý tu dobrý člověk osta a druhý umřel a zahynul. Ihned pohané, zberúce se mocně, táhli na ně a zbili a vyhnali ven, křesťany ty, jakož jimi byla Svatá země osazena, a vzali tu opět Svatú zemi zase v svú moc. A proto, ač bychme té země dobyli s velikú robotú a prací, však bychme jie dlúho nemohli držeti a brániti, neb ti, kteréž bychom tam ostavili a jimi tu Svatú zemi osadili, dřieve, než bych jim zase k retunku přijel, až by ti dobří lidé snad zahubeni byli. A skrze to by [se]text doplněný editorem
