A proto od stara dávna římští králi jednají sobě pohřeb za času. Jako do Špýry přijede, ihned umřel, jsa pln dobrých skutkuov, po božím narození MCCLXXXXI let.
Adolf, hrabie z Naserere, by volen jednostajně římským králem po božím narození MLXXXXII létě. Ihned potom oblehl to město Tolmar, jako se byli posadili proti němu, a přemože je. A jal v něm pana Anselima a z Rozpalčtejnu, hétmana, a syna jeho. A váza se v hrad Ropalčtýn a Gemerin a da je pánu Hevachovi z Rozplačtenu, bratru.
Zbožie čini služebníky
Potom ten král vza sto tisíc hřiven střiebra od toho krále z Englantu, aby mu přijel ku pomoci s kniežaty z německých zemí k boji proti králi franskému. A když to zbožie měl děliti mezi kniežaty a mezi pány, aby s ním jeli, i schoval to vše zbožie a kúpi za to jednoho hrabstvie. A když pánóm toho zbožie nic neda, nechtiechu s ním žádný jeti, a tak nemohl služebníkóv mieti, aby králi englickému včas ku pomoci přijel. A skrze to poškvrnil Svaté říše a sám sebe.
Elzasi byli zahubeni
Potom, jako čtli po božím narození MCCCXII let, byla veliká nepřiezen mezi králem Adolfem a mezi kniežetem rakúským, neb rakúský byl velmi smútil, přimlúvaje na volení a našemu králi velmi zle proto, že králi englickému, pobrav od něho střiebro, i nepomohl jemu slíbiv. A proto král Adolf chtěl knězi rakúskému jeho země vzéti. I posadi se proti němu kněz rakúský tak mocně. A mezi tiem uděla král toho z Forere lantfojtem v Elzasiech a uděla s uoné strany Rýna pana Heřmana z Gerolcetle. Ta dva lantfojti a ten starý rytieř z Begheimu škodili Elzasóm velmi s této strany i s oné strany Rýnu. A činili to biskupóm Kundrátu z Lichtemberga k libosti. A proto ten biskup a to město Štraspurg a ti páni z Lichtemberga a z Echyštýnu a lankrabie z Elz a hrabie z Finburgu a z Nymburgu a z Hajgelochu a jiných mnoho kniežat a zemských pánóv, všickni se spolu přisáhli proti králi Adolfovi pro jeho veliké ukrutné
