Potom jede do Říma i nechtěchu ho Římené tam pustiti. Avšak doby on Říma s velikú prací a bi se na tom mostě, ješto slóve Tuffelsbruk aneb Železný most, v Římě a s Římany a s králem nápulským, ješto s velikým lidem Římanóm pomáhal. To bitie a ti šermové trvali plná dva dny. A sta se s obú stranú veliká škoda, avšak obdržechu a pobichu Římany a přemože je pravú mocí a přitiště k tomu kardinály, že jeho musichu korunovati na césařstvie, neb papež v Avioně v ty časy. Odtad jel césař Hendrich do Florencie a obleže město a bylo u městě viece než tisíc oděného a branného lidu, neb všichni gelfové u vlaských zemiech, ješto s papežem dřieve. Pak jsú to diblíkové, ješto s césařem proti papeži, a tě dvě rotě, ješto se i dnes často o to tepú. Pak ti z Florencie dachu se césaři a mluvichu s ním. A když césař vlaské země a Tuskaní úplně přemože, i zdviže se [s]text doplněný editorem[254]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým lidem, chtě táhnúti do Nápule. A tak přijede do toho města do Pirzy. I chtěl ten den Matky božie na nebesa vzetie Pána Boha přijímati,
Ten césař byl otráven
neb jest on byl spravedlivý, dobrý a miloval boží službu a kněžstvo. A když ten král božie tělo přijímal, tehdy jej mnich v kalichu otrávil. Někteří pravie, by ten mnich zákona ordinescizojazyčný text predikáterového, a pravie, že mu papež a některá města dali za to veliké zbožie. A když césař od oltáře jide nábožně a jsa jedem otráven, i jide k tomu knězi do zakřišty i poče mu raditi, aby pryč šel a schoval se, než by jeho čeled zvěděla. A potom povědě césař pánóm, že je otráven. A by mezi nimi veliká žalost. A prosiechu jeho páni a lékaři, aby sobě dal raditi a pomoci, řkúce: „Chcemeť, bohdá, z tebe ten jed okem vyhnati takéž, jako králi Albrechtovi okem byl jed vyhnán a jemu tiem bylo pomoženo.“ I odpovědě a řka: „Já nechci toho od sebe zahnati, ješto sem já jej sobě vzel za utěšenie a za pomocníka. A za Pána přijal a staň mi se, jakož jeho svatá milost ráčí.“ A tak ten césař umřel po deseti dnech. Potom byl schován u Pirze s velikú žalostí, neb ho obecnie všickni lidé pykali a plakali po božím narození MCCCXIII let.