englickým a franským. Item až se do sie doby skrze to stalo mnoho bojóv a válek mezi králem franským a englickým. A toho já nechám tak a vrátím se zase na Karla, jako jest volen byl římským králem.
Král Karel přijel do Štraspurka
Potom, když srozuměl tomu, že césař Ludvík umřel, ihned poče jezditi sem i tam po městech a prose jich, aby ho měli za římského krále. A přijede ihned do Štraspurka po božím narození MCCCXLVIII let a by tu krásně přijat, jakož na krále slušie. Potom jel do Bazilie, po říských městech a přijede zase do Mohuce a by mu tu tajně pověděno, že kniežata chtie voliti krále Edvarda englického římským králem, neb králóv dřevnie volenie nebylo pravé, když sú jej volili, dokudž je césař Ludvík živ byl. Tak korfeštové mluvili mezi sebú. A mezi tiem volili toho krále englického Edvarta římským králem. I psali jemu a poslali k němu a řkúc: „Tě sme volili.“ I odepsa jim a vzkáza zase král Edvart a řka: „Nechci se v říši uvázati, mám dosti činiti s královstvím franským.“ A děkova jim velmi z toho a z té přiezni a lásky, jako sú ji k němu měli. I obeslachu korfeštové markrabí míšenského, césaře Ludvíkova dcery muže, a volichu jej proti Karlovi. I vza markrabie ot Karla X tisíc hřiven střiebra a vzda své volenie. Potom sjeli se čtyřie korfeštové do Franfurta. Pak po mnoho časiech volichu Kuntera římským králem, markrabí z Švarcburka, ješto v ty časy byl najstatečnější ve všech zemiech. Po tom volení ten Kunter ležal před Franfurtem VI neděl s velikú mocí, jako volený král má učiniti. Tu přijechu jej ti z Franfurta a jiná říská města tady okolo jako krále římského po božím narození MCCCXLVIII let. A když to Karel zvědě, poče psáti pánóm a městóm, aby jemu ku pomoci přijeli proti tomu Kunterovi. A poje kniežete jednoho dceru za manželku, a kakž kolivěk té nevěsty mátě byla mu i blízká sestra, a proto, aby mu to kníže bylo pomocno, avšak přesto by mu ten Kunter ještě silen. Pak po třech měsécích jel král Kunter zase do Frantfurta a poče nemáhati. I vece jeden múdrý lékař a řka, že by mu chtěl dáti jeden trank, že by se zhojil. A když lékař ten trank uděla a před krále Kuntera přijide, i vece král Kunter: „Mistře, dobrý li tvój trank?“ On vece: „Dobrý.“ A král vece k němu: „Píž jej napřed a jáť chci po
