a byl tam dlúho. V ty časy, jako otec tam byl, zdviže se syn král Hendrich proti otci. I jede otec zase do německých zemí a jal svého syna a necha ho umřéti u vězení. Césař Fridrich zapomenu své přísahy a slibu, jako byl papeži učinil v ty časy, jako byl ho korunoval, a uvázal se v mnoho měst a zemí, ješto papeži a kostelu příslušejí, a držel je ukrutně. A pomožechu jemu, že se v Řím zase vrže k papeži, dokudž ta válka trvala. I umře ten papež a dva potom papeže vše pořád. Pak Inocencius Čtvrtý, papež, když uzře, že nemóž odolati césaři v Římě, i jede papež do Janova a do Luky.
Césař proti papeži
I obesla kardinály a jiné biskupy a preláty a césaře obesla svými listy také, aby před súd přijel a odpověděl před knížaty z toho, což viny dadie jemu. Césař nepřijede tam, proto naň papež vyda kletbu s pomocí césaře Konstantinovunápule a jiných mnoho kniežat. I vyda papež ortel na toho césaře a sadi ho s césařstvie a zbavi ho jeho cti. A korfeštové zvolichu jiného krále na jeho miesto, Hendricha, lankrabí z Durynk. A když to volení minu, i jede ten král Hendrich do Frankfurta s velikým lidem. I měl césař Fridrich syna jednoho v německých zemiech řečený král Kunrát. Ten těže proti tomu Hendrichovi také do Framfurta a bichu se tu spolu. A byl veliký boj den svatého Ozvalda po božím narození MXLVII let. I svítězi král Hendrich a král Kunrát uteče a ztrati mnoho rytieřóv a veliké zbožie. I zdviže se biskup z Taleku řečený Hendrich do Štraspurka a Švábóv na krále Hendricha. Osadi ten biskup všechna města a hrady v Elzaséch, ješto césař Fridrich a jeho syn tu měli. A doby dvú dobrú hradóv, Ilevichershemu, Comberg, Sloyffere, Grunde, a jiné malé tři spáli, jako Handelohaltem, Bruto, Ehenhein, Offemburus. Potom byl biskup Mulbeka, Huzen, Ortymberg, Aiffemberk, Genebach, Kneciger, tak jiných mnoho městeček.
