křesťanstvu stala veliká škoda. Protož já toho chci prázden býti.“
Ten césař učinil svého syna králem
Ten césař pomáhal svým přátelóm velmi a byl laskav na své děti. A když sestaral, že již čil na sobě nemoci, i zjedna to s korfešty a da jim za to veliké zbožie, že jeho najstaršieho syna Václava volichu jednostajně římským králem za jeho zdravie po božím narození MCCCLXXVI let. Potom, když otec seděl na súdě aneb pilné věci měl jednati, kázal tomu synu vždy [s]text doplněný editorem[300]doplněno podle rkp. A a prvotisku sebú seděti a řka k němu: „Milý synu, znamenaj dobře a uč se múdrostem podlé mne a ode mne a hleď, kterak já činím, takéž ty potom čiň. A miluj své přátely a zbožie, neb zbožie uděla tě najvyšším králem v křesťanství. Budeš li to činiti, pójdeť vše pod ruku a svítězíš snadně. A což dobrotú móžeš přemoci, zbavuj se vojen a válek, nebť vojny a války lehce nepřicházejí. A čiň lidem, chudému i bohatému, čest a buď ochoten s nimi a nakládaj s nimi milostivě a dobrotivě. Neúfaj v svú moc a měj papeže a biskupy a Němce za přátely. A jestliže se jim zachováš, budeš moci lépe u pokoji přebývati.“ A tak učil césař svého syna mnohým dobrým věcem a veda je vždy k múdrostem. To učení šlo synu málo k srdci a na pamět, neb jest jeho učenie a rady nechtěl poslúchati do dnešnieho dne. A bydlil, jakž mu se zdálo, ješto skrze to ztrati říši i své dobré proto, že nečinil po otcovu rozkázaní. A takž toho i necháme, ať stojí, jakž stojí až do božieho času.
Karel umřel
A když césař [s]text doplněný editorem[301]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým synem kralovali dobře III léta, před svým synem kraloval césař XXX let u velikém panství a bohatství a by v Čechách u Praze nemocen a umře na svatého Ondřeje u večer po božím narození tisíc MCCCLXXVIII let a by schován u Praze na Hradě s velikým pláčem a žalostí obecně všichni lidé, neb za něho bylo všecko dobré a pokoj. Ješto umřel, byl XXX a VIII let římským králem a českým, XXIII let césařem.
Čtvrtý a poslední král
Václav, král český, dřieve řečeného césaře syn, byl volen k říši za svého otce zdravie, jakož dřieve jest pověděno, ješto četli od narozenie božieho MCCCLXXVI let. Tuto se skonává kronika Martimiana per manus Pauli de Radnic anno dominnicizojazyčný text MCCCC.
