Gra[32r]číslo strany rukopisuciánem s Valentinem IIII léta a třie. Měli césařské dóstojenstvie v Římě. Ten Valens byl zlé viery a kacéřem a hubil křesťanstvo velmi. A přikázal, aby všichni mnišie nechali zákona a vedli rytieřstvie. A ktož toho nechtě učiniti, toho kázal kyji ubiti. Naposledy by od Bohóv a od Hujnóv[es]Hujnóv] gehnow upálen po božím narození CCCLXXXI let.
XLII. césař
Gracianus kraloval [s]text doplněný editorem[129]doplněno podle rkp. A a prvotisku svým bratrem Valentiánem [za]text doplněný editorem[130]doplněno podle rkp. A a prvotisku Teodozia VI let. Za toho časuov kázal Teodozius kostely dělati zase, jakož sú byly zbořeny za dřevních césařuov, jakož v ty časy hubili křesťanstvo. Za toho césaře časuov vstal jest byl kzelšaft od Němcuov a od Vlachuov a hubili velmi zemi a posadili se zvláště proti césaři. A když to césař zvědě, ihned taže proti nim s velikým lidem. A potkachu se na Rýně u Štraspurka, i bichu se spolu tak velmi. A měl césař mnohem méně lidu nežli kzelšaft, avšak je pobil a přemohl s[et]s] z boží pomocí, neb je byl dobrý a nábožný křesťan. A zabil z toho kzelšaftu XXXti tisíc do smrti a druzí sotně utekli. A tak bylo césařstvie a německé země zproštěny od toho zlého kzelšaftu. A ten boj stal se podlé Štraspurka, jakož dřieve pověděno, po božím narození CCCLXXXV let. Potom jel césař Gracianus do Uher a do Mark a do Sasóv, vyhnal ty Hyny ven a ty Bohy, jako těm zemiem škodili. Ten césař kázal biskupóm pravú křesťanskú vieru držeti, neb dřieve až do jeho časuov byli ariánové, to ti lidé, jakož pravé viery neměli a v křesťanské vieře pochybují. A tak bylo mnoho kusuov ve vší Italí, ješto pochybovali u vieře a kacieřské kusy drželi. Ty ten césař obrátil zase na křesťanskú vieru. Pak umřel ten césař, jsa pln dobrých skutkóv, po božím narození CCCLXXXVII,[131]písaři vypadl údaj, srov. A „třicet“ let byl stár.
XLIII. césař
Teodosius První kraloval s Valentinem XI let. Za toho časuov byly veliké války mezi pohany a mezi Židy. Ten césař rozbořil chrám, jako v něm modly byly pohanské, a udělal z toho kostel. A byl tak svatý a dobrý křesťan, že své nepřátely skrze svú modlitbu a skrze své pósty přemáhal viece než mečem. A on obrátil mnoho pohanóv na křesťanskú vieru skrze to, neb sú ho velmi milovali. A tak seděl duostojně a pokojně na svých miestech, že byl velmi dobrý pokoj všudy po césařstvě. A byl
