Nebo zdali sem co učinil řečí,
a neb skutkem co provinil?
Chciť se rád na milost dáti
a to všechno ukládati.
[1220] Pakli se jesti kto utekl,
a nebo o mně co křivého řekl,
toho mi se přej zpraviti,
byť mi se s ním bylo bíti.
Před kniežaty i před pány,
[1225] toť okáži na vše strany.
Bóhť vie, žeť mi křivdu činie,
žeť se na mě hněvá bez viny.
Chtělť bych raději umřieti,
než nevěrné jméno mieti.“
Kapitola dvadcátá I.
[1230] Zatiem přijdú noviny
před ciesaře, i ty činy,
kterak Arnošt přietele jeho
pobil, sestřence milého.
Uslyšev to ihned slíbi
[1235] a to pod věrú zalíbi,
když jeho tak směl rozhněvati,
že jej chce i z země vyhnati.
Adlička řeč uslyševši,
od posla právě zvěděvši,
[1240] nevědieše, kam tiem hnúti.
Tak se přenáramně smúti,
však když o tom sem tam mysli,
jedno najlepší vymysli.
Když již ležieše na loži
[1245] a ciesař se k nie přiloži,
i obje jej velmi pílně,
přitiště jej k sobě silně,
poče jeho snažně prositi,
by to ráčil učiniti,
[1250] což prosí milého Boha Pána,
aby byla uslyšána.
„Prosímť, pane, by mě ráčil uslyšeti,
bych mohla na Tvé Milosti zvěděti,
čímž jest Arnošt ztratil milost tvoji?
[1255] Přivedlať jej k nepokoji
a přivedeť viecež viece,
a ty jej byl volil za dietě brzce.
Jednohoť žádá na Tvé Milosti
a tak prosí tvé ctnosti,
[1260] by mohl před tebú býti,
aby mu se přál zpraviti.
Pakli jest co sám zavinil
a nemúdře co učinil
proti komu na tvém dvoře,
[1265] prosíť, ať tobě se pokoře.
S tiem chce na tvój dvór přijeti,
a jakž kážeš, s ním uložiti,
neboť sem neznamenala,
ani oněm kde slyšela,
[1270] byť nevěru kudy plodil,
neb neprávě komu škodil.
Byť kde bylo co slyšeti,
sama bych mu smrti chtěla přieti
radějši než jiný.
[1275] Ale toť má bez viny.“
Ciesař od nie se obráti
a onať jeho poče líbati,
proséci za syna svého,
za Arnošta jedinkého.
[1280] Ciesař hole odpovědě
a řka: „Toť já dobře vědě,
žeť jest převelice vinen,
nebť jesti byl pánem učiněn.
Toť jest strojil tu nevěru,
[1285] že to pravím namú vieru.
Nelzeť mu milosti mieti,
radějiť bych chtěl umřieti.“
Ciesař, jakž byl [Arnošt]text doplněný editorem vinný,
však tu velmi zle učini.
[1290] Že neuslyšel tu Adličky,