[2375] pravi,
že dražšieho neslýcháno
ani očima jest vídáno.
A tak byl krásen i bohat k tomu,
jistě jest chudoba tomu
[2380] málo mohla překážeti,
ktož počel ten hrad stavěti.
Toť ta zed sama svědčila,
jenž jest ten hrad obklíčila,
byla všecka šachována,
[2385] po lazuře zlatem psána.
Kapitola třidcátá VII.
Všech řečí ujistiece,
což v těchto kněhách, poviete,
že jest to tak nalezeno,
v latinských kněhách zjeveno,
[2390] jakž latině bylo psáno,
slovensky vykládáno,
že v té zemi lidé dvorní
ten hrad stavěli výborni,
jakž tuto uslyšíte,
[2395] ač k tomu sluch přiložíte.
Takž marináři blíž přistachu,
před jedniem ostrovem stáchu.
Tu kotvy dolóv pustichu
a z korábu se vybrachu
[2400] na překrásný ostrov velmi.
Tu oděnie i své helmy
i co jmějiechu, vynosichu
a tu své stany rozbichu.
Arnošt pak poče mluviti
[2405] k svým a s nimi se raditi
a řka: „Bratřie, raďtež mi k tomu,
co chcem učiniti tomu,
když ny jest Bóh sem vypravil
a nás morských zátok zbavil,
[2410] bychom své posly poslali
a tento hrad ohlédali
i ty lidi, ktož tu bydlé,
ať nás rúče neosidlé.
Jsú li křesťané, to zvieme
[2415] a jim s hroznú prosbú dieme,
chce li nám stravy přieti,
za to naše zbožie vzieti.
Pakli pohané ti budú,
s těmi dojdem jistě trudu.
[2420] Však podlé pravdy praviece,
či jich bude mnoho viece,
a my se proto vybrali
a kříž pro Bóh na se vzeli,
jest li nám tu tesknost mieti,
[2425] že nám hladem umřieti,
každý podlé ctného práva
braň se, donidž jeho stává.
Čiň každý, co má činiti,
dajme se raději všickni zbíti!“
[2430] Všickni toho pochválichu
a tam posla vypravichu.
Kapitola tridcátá osmá
Jide posel nemeškaje
a okolo hradu spytaje,
nižádného nikdiež uzřéti
[2435] nemože, ani slyšeti.
Vráti se k svým a zvěstuje,
to za pravdu vypravuje,
že v té veliké ohradě
nižádný nenie na tom hradě.
[2440] Všickni se tomu diviechu
a to za najvětší div jmějiechu,
že tak tvrdě i bohatě
ten hrad svietí jakožto v zlatě,
By pak lidí neměl v sobě,
[2445] tak mluviece, v té útrobě,
jedno sobě vymyslichu
