mluviece jemu bez strachu:
„Dokavadž mi jeho hlava
ve zdraví bieše práva,
svého se drž a své země,
[1365] toť radíme všickni věrně.
A bude li tě chtieti vypuditi,
dámeť se radějše zbíti,
milý pane, podlé tebe.“
Tuť vezřev k Bohu na nebe,
[1370] poče velmi děkovati
i káza se všem zbierati,
ktož chtie podlé něho státi,
že chce ciesaře podstúpiti.
Odtud tajně na Rýn jede,
[1375] jakž Špýři hradu dojede,
tuť ciesař pomluvu jmějieše,
an sám třetí jedno bieše
s věrným Veclem, třetiem k tomu.
A tuť k ciesařovu domu
[1380] jeden se večer sebrachu
a třetiemu koně dachu.
Do domu s Veclem jidesta,
a jakž komněty dojidesta,
páni již v hospodách biechu.
[1385] Nižádného nevidiechu,
než Jindřicha a ciesaře.
Arnošt se k nima upaře,
učini hroznú popravu,
že stě Jindřichovi jeho hlavu.
[1390] Ciesař rúče odtud kroči,
sotně do kaply uskoči,
zamče se tam velmi rúče,
a však Arnošt naň nevztluče.
Jindřich vece: „Ach, ciesaři,
[1395] toť mě pro tě zlým obdaři!“
Viece nemože mluviti,
jediné by ráčil jeho mstíti.
Ciesař Bohu poděkova
a tato biechu jeho slova:
[1400] „Děkujiť,“ uda se jemu řéci,
„Bože, že s mi dal utéci!“
Kapitola dvadcátá čtvrtá
By lest i posuzovánie,
žeť všudy mají zlé skonánie.
Tak přémá všudy viera,
[1405] zloděj litých a křivých jest nevěra.
Zléť se stává vždycky zlému,
nebť Bóh pomáhá vždycky pravému.
Arnošt z toho domu jide,
bez bitie k onomu přijide.
[1410] Vsedše s Veclem na své koně,
na ty přerúčie komoně.
Jedú pryč z Božie pomocí,
poručivše se té noci.
Na vše strany zdi křičiechu
[1415] a páni k hradu běžiechu,
ale proto, že noc bieše,
nižádný nikam nejedieše.
Arnošt svú cestú pojede,
až svých věrných i dojede,
[1420] vece: „Bože, ty vše móžeš,
komu ráčíš, vždy pomóžeš.
Jindřich pro své křivé činy
došel smrti pro své viny.
K tomuť sem neměl myšlenie,
[1425] staloť se bez mého chtěnie,
neboť mi jest velmi vadil,
že mě k ciesařovi zradil,
jemuž sem [chtěl]text doplněný editorem rád slúžiti,
s věrú podlé něho býti.
[1430] A on věřil tomu zlému
Jindřichovi nevěrnému,
jenž by mohl živ ještě býti,
by byl ráčil mně věřiti.
Ale již nás oba ztratil,
