Ale již nás oba ztratil,
[1435] ale tiem ho jest nevyplatil.
Tepruv na mě musí vstáti.
Dřieve, než se dám vyhnati
z své země, Švábóm i jemu,
chciť toho túžiti každému,
[1440] žeť mi se děje bez viny.
A však jinak neučini,
chci jich z bojem dočekati,
mnohýť se domóv nevrátí.
Mní liť ciesař, bychť byl ženú,
[1445] dřieve, nežť mě tak vyženú,
chciť boj raději s nimi mieti
a v tom vesele umřieti.
Toť slibuji této noci,
Bóh pravému rač pomoci.“
Kapitola XXV.
[1450] Když již Jindřich umřel bieše,
každý na hradě křičieše,
anoť běžie na vše strany
panoše i také páni.
Tuť noviny uslyšechu
[1455] a druh druhu pověděchu,
že Jindřich života zbaven
a od Arnošta ohaven.
Jehož nechci já plakati,
neb se vždy to musí státi,
[1460] ktož osidlo připravuje
druhému a jej smucuje,
sám v ně často upaduje
a tiem se sám unavuje.
Ciesař smuten poče býti,
[1465] páni počechu jeho kojiti.
Tiem najvětší skutek jmějieše,
že jej před ním zabil bieše.
Tiemť jest sám byl najviec vinen,
neb když před ním jest mieněn
[1470] Arnošt, to chtěl zato mieti
a neráčil ho slyšeti.
Proňž tu žalost musil nésti.
A však jest ho nemohl zvésti,
Jindřicha, sestřence svého,
[1475] z Rýna pána velikého.
Pro také sočebné skutky
přicházejí kniežatóm smutky,
že věře soku svému zlému,
lépe než věrnému dobrému.
[1480] Počnúť dobrého tupiti,
nedadieť se jemu zpraviti,
pro něž jim smutek přichodí
a častokrát mnoho uškodí.
Jakož se i tuto stalo
[1485] a ciesařovi se dálo.
Tuť počne hrozně pykati
sestřence svého a nařékati
a řka: „Mój přieteli milý,
ach, že sú tě kdy zabili!
[1490] Ó, by byl zabit kde u boji,
spiešeť bych opykal,
nemaje v srdci tesknosti.
Tak mnoho má moc jest ponížena
a má koruna neučtěna.
[1495] Po němž každý má túžiti,
ktož chtie koli mně slúžiti,
což se stalo jest nade mnú,
že toho mstíti budú se mnú.
Milý Jindřiše, přieteli,
[1500] toť tebe nebudu žehnati přietele,
musímť tebe mstíti směle,
nebo s zabit při mé ctnosti,
ach, veliká má žalosti!“
Nazajtřie jeho schovachu
[1505] a velmi poctivě pochováchu.
Podlé kniežetského práva
by pochován tento zprava.
Když jej biechu pochovali,