[Vévoda Arnošt]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 66v–150r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

že chtie takoví hosté s ním jedti

tam do země jeho.

Arnošt pozvav Vecle svého,

brásta se před svého pána,

[5375] krále toho z Ubiana,

a berúce odpuštěnie.

Král naloži své prošenie,

aby ráčil ostati,

vecestať: „Nelze, nežť se bráti.

[5380] Musímeť k Božiemu hrobu.“

To ihned učinista v tu dobu.

„Protož rač nám odpustiti.“

Král tiem poče smuten býti

i vešken lid, ktož uslyšechu

[5385] a odjitie jich zvěděchu,

neb se jim dobře zachovali,

a protož jich převelmi pykali.

Král nemoha jich staviti,

je se jich velmi dařiti,

[5390] da jim, k čemuž jmějiechu chtěnie,

a k tomu své odpuštěnie.

Kapitola stá VII.

Babylónský nevědieše

veselím, co sám činieše,

že s ním tací hosté jedú.

[5395] A když na cestu pojedú,

je nad jiné velmi ctieše.

A když k Babylónu bieše blíž,

káza všem z města vyjíti

a ty hosti poctivě přijieti.

[5400] Z města se silně potřechu,

krále velmi ctně přijechu

i ty hosti, kteříž s ním biechu,

přijímajíc velmi ctiechu.

Oni s kázní děkováchu,

[5405] svú čest jim ukazováchu.

A když do města vjidechu,

hroznú zpósobu uzřechu.

Každý dóm obezstřen bieše

drahým suknem, jenž se stkvieše.

[5410] Ondeť panie, panny k tomu

překraššie z každého domu

proti králi vyhlédají,

hostem vítanie dávají.

Kto chce tomu nevěřiti,

[5415] což mi tomu učiniti?

Králi k hostem bieše píle,

povede je v svój dóm míle.

Což od hlasóv móže býti,

jakž kto móže vymysliti,

[5420] těm před sebú býti káza

a všem hlásati rozkáza.

Tuť se sta hrozné jásanie,

přijdú panny i panie

těmto hostem na poctěnie.

[5425] Najvětčie bieše hleděnie

na ty potvory, což jich tu bieše,

ješto Arnošt s sebú jmieše.

Král v své mysli jmějieše

a je velmi předraze ctieše.

[5430] Potom Arnošt mysle vstáti,

poče odpuštěnie bráti.

Král ho nechtieše propustiti,

však mu musí odpustiti.

Bohatě jej velmi daři

[5435] a všecko vojsko jeho obdaři.

Ten král, což slíbil, to vše splnil

a nadto viece naplnil.

Čtyři kniežata vypravi,

dav jim přieliš dosti ztravy,

[5440] tu jej, i což jich jmějieše s sebú,

provedú k Božiemu hrobu.

Kapitola stá osmá

Když již v Jeruzalémě biechu,

s pohany se rozlúčichu.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).