Z těch kádec ta voda jdieše,
skrze vešken hrad tečieše,
i upřiemo i ukřivuje,
[2850] okolo všeho pokoje,
vše po trúbách mramorových. […]text doplněný editorem[30]zde zřejmě část textu chybí
Tak bielými podlažených. […]text doplněný editorem[31]zde zřejmě část textu chybí
Hradu tak připraveného
a velikú chytrostí přivedeného
[2855] při takém bohatství nenie
i od dražšieho kamenie.
Pakli na takém kto býval,
a neb se v takéž lázni mýval,
že to kto vídal, a neb smie řéci,
[2860] nechť mu toho posvědčie malé děti!
Neb žádný toho nevídal,
ani kdy o tom slýchal.
Kapitola čtyrydcátá osmá
To když všechno ohlédáchu,
Arnošt vece: „Pravímť, brachu,
[2865] velmi by to bylo hodné,
ač se i tobě zdá podobné,
bychom škralúp s sebe smyli
a to ihned učinili.
Z Božie pomocí, brachu,
[2870] učiňme to bez strachu,
když nám Bóh této náhody
dohodil beze všie škody,
odpočiňmaž oba sobě.
Toť já pravím, Vecli, tobě,
[2875] jinak toho tak nezbudem
a ještě v hoři dosti pobudem.
Proto, kde móž býti,
máme sobě polehčiti,
Bohu chválu vzdávajíce
[2880] a vždy jemu děkujíce.“
Vecl vece: „Milý pane,
což myslíš, toť se vše stane.
Téžť sem sám myslil sobě,
takéžť já cele pravím tobě.“
[2885] Oba oděnie svlečesta
a do oné lázně vjidesta.
Tuť se oba v zlatých kádcéch mysta
a bydla dobrého užista.
Kapitola čtyrydcátá devátá
Když z té lázně vyjidesta,
[2890] bohatě na lože vjidesta,
jenž v oné komňatě stáše,
všecko bohatstvie přemáháše.
Počechu odpočívati,
nemysléc nic za to dáti,
[2895] co se pohřiechu stalo
i jiným se jesti dostalo,
že lázni i lože k tomu
i což jedli na tom domu,
těžce všichni zaplatili,
[2900] že bezmál všechny zbili.
Když drahně odpočinuchu,
Vecl obrátiv se k uchu,
k Arnoštovi ctnému:
„Pravímť jako bratru svému,
[2905] dosti sme teď odpočívali
a veškeren hrad ohlédali.
Máme čas již odsud vstáti
a [k]text doplněný editorem svým se bratřím bráti,
nebo dávno nás čekají
[2910] a celý den vyhlédají,
o nás nic nevědúce
a po nás velikým túžením túžiece.“
Kapitola paddesátá
Tuť s lože oba snidesta,
veliké bidlo uzřesta,
[2915] ano na něm rúcha mnoho
hedbábného i také jiného.
Dvě košily sněsta
od hedbábie, jenž viděsta.
Každý
