[Vévoda Arnošt]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 66v–150r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Nedočekala komorníkóv

ani svěc ani postavníkóv,

[5725] bra se k jitřní bez meškánie.

Arnošt také bez čekánie

do kláštera s svými jide.

A jakž jeho matka přijide,

uzře Arnošta, syna svého,

[5730] pústenníka stojíce,

k jiným paním vece:

„Nemohu toho postrádati,

chciť se hyn ku pútníkóm bráti,

azda uslyším novinu

[5735] o svém milém synu.“

Kapitola stá patnádstá

Bra se tam nemeškajíci

a srdéčkem plesajíci.

Pozna Arnošta milého,

syna svého jediného,

[5740] za ruce uje jeho míle,

neboť jí toho bieše píle.

Jeho milost ji tu vztoči

srdéčko a je proskoči,

jenž však v ní se tajila

[5745] a v ní přesrdečně byla.

Však před lidmi, co jich tu biechu,

jakž se tu velmi brojiechu,

pro milost a srdce chtěnie

ukrade tu políbenie.

[5750] Viece by se bylo stalo toho,

byť lidí nebylo mnoho,

to by opak štěstie bylo.

Každé své matce děťátko mílo,

neb ta milost vše přemáhá,

[5755] nade všecky milosti sahá.

Tak davši jemu vítanie,

rukama milé stiskánie,

poče veselím plakati

a jemu rozpravovati

[5760] a řkúc: „Mój milý, přežádúcí synu,

prvéť pravím tuto novinu:

Kniežatať chtie po tom státi,

musíť ciesař milost dáti.

Jedno rač poslušen býti,

[5765] kterak tomu máš učiniti.

Když biskup bude kázati

po mši, račiž nemeškati,

po kázaní pospěš k němu,

k ciesařovi, pánu mému.

[5770] K nohám klekniž nemeškaje,

milosti na něm žádaje.

Tuť on musí učiniti,

tobě svój hněv odpustiti.

Synáčku, toť tobě neškodí,

[5775] vieceť slušie, nežliť škodí.

Pomni, synu, co s učinil,

kterak si proti němu zavinil,

že jsi zabil ujce jeho,

pána velmi velikého.

[5780] Též by se snad jemu stalo,

by se byl obmeškal málo.

Věz to, když by slibu tvého

zabil, jakž koli vinného,

jakž jest byl vinen onomu,

[5785] však by žádal a chtěl tomu,

by se tobě odestalo,

jakož se i tuto dálo.

Ty s mu haňbu i škodu [k]text doplněný editorem tomu

učinil na jeho domu,

[5790] že si jemu ujce zabil

a k smutku samého připravil.

Onť musil želeti toho,

trpě škodu, haňby mnoho.

Jindřich, ač se hněval s tebú,

[5795] byl se zapomenul nad tebú,

však by bylo k sblížení

přišlo jistě i k smíření.“

Arnošt to vše od nie slyše,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).