„Pozdraviž každý Matky Božie,
by ráčila za nás prositi,
před svým synem orodovati,
by nám skrze spoviedanie
[3690] dal své svaté smilovánie,
bychom to vše svrchovali,
Božie tělo přijímali
dóstojně, pokorně k tomu,
s Boží krví nerozdielně v tomto domu,
[3695] by Bóh, jenž jeden v Trojici
jest a bude bez róznici,
též v těle Božiem krev jest
a tuť nenie ižádná lest,
pro ten, jenž zde trpěl smutek,
[3700] chudobu, strast i zámutek,
ráčil nám milostiv býti
a všem hřiechy odpustiti,
by nás zbavil ohně pekelného
a dovedl do bydla věčného,
[3705] v němž jesti radostné přebývanie
bezčísla i bez skonánie.“
Kapitola šedesátá osmá
Arnošt pán uslyšev toto,
vece: „Však sme nevyjeli proto,
abychom rozkoš jměli,
[3710] ale pro Boha jsme vyjeli,
jenž ny ďáblu chtěl odjieti
a za nás za hřiešné umřieti.
Ten prolil jest svú krev za ny
za biedné a za hřiešné křesťany.
[3715] Jeho vóle [máme]text doplněný editorem žádati
a v tom jeho následovati,
což on ráčí učiniti
s námi a neb co na nás přepustiti,
bychom míle to trpěli
[3720] a všecko za dobré přijeli.
Neb by to byl blázen pravý,
jakožto svaté Čtenie praví,
ktož by tento svět voliti
chtěl a za onen přijieti,
[3725] neb Bóh jest pověděl k tomu,
že jeden [den]text doplněný editorem v jeho domu
móž dražší než veš svět býti,
tomuť má každý věřiti.
Protož každý buď v radosti
[3730] a těšiž se Božie milosti.
Po jednom se zpoviedajte
a tělo Božie přijímajte,
jenž má nás všecky utěšiti,
když se bude duše děliti
[3735] chtieti s tělem. Také k tomu
odpustiž nám Bóh všem vinu.“
Kapitola šedesátá devátá
Arnošt v hřiešiech pozna se
a kaplanu zpovieda se,
potom Božie tělo přijímati
[3740] i poče velmi hořce plakati.
Jenž jest duše osvěcenie
a všech hřiešných spasenie.
Též i jiní učinichu,
všickni pořád se zřiediechu,
[3745] smrti na všaký den čekajíce
a odtud nikam nemohúce.
Však donidž ztravu jmějiechu,
do korábóv vchodiechu,
jenž tu stáchu od dávnosti.
[3750] Ondeť střiebra, zlata dosti
leží obyčejně přemnoho,
máloť bieše jim do toho.
Hyn rúcho, drahé kamenie,
hyn oděnie, hyn kořenie
[3755] ondeť shnilé zetlelo leží
a nižádnýť k němu neběží