V ty časy kázal král volati
a všechněm u sebe býti.
A ktož koli nepojede
a k jeho dvoru nepřijede,
[4185] tenť králóv hněv bude mieti.
Toť káza všem pověděti.
Přijede v čas a v tu dobu
hrabi, pojem hostí s sebú,
i co svých měl, ke dvoru se bráše.
[4190] A jakž tam brzy dopta se,
tak před králem pověděchu,
neb těm hostem se velmi diviechu,
že hrabie přijel s takými,
s hostmi neslýchanými,
[4195] jenž jich v té zemi nevídáno
bylo, ani slýcháno.
Tuť poběhnú na vše strany,
panici, panie, panny i páni,
chtiec ty hosti ohlédati,
[4200] a kterakých jsú mravóv, zkusiti.
Kapitola osmdesátá prvá
Král to vzvěděv, hrabí vzkáza,
by před ním byl s hostmi, rozkáza.
Hrabie uslyšev to, jide
a před krále s hostmi přijide.
[4205] Král mu s hostmi da vítanie,
byloť jest snažné ohledávanie
od krále i od zeman také
i od panie všelikaké,
převelmi se diviece
[4210] a to obecně mluviece,
že jsú takých nevídali,
ani v jich zemi kdy bývali.
Hrabie přinese jich oděnie
před krále na pochválenie.
[4215] Král se jemu poče velmi diviti
a ihned hrabie prositi,
by se těch hostí zbavil
a jemu je ostavil.
Hrabie prosbu krále svého
[4220] uslyše bez odpoviedanie všeho.
Král pokúšeje přikáza,
oř velmi krásný přivésti rozkáza.
Připravivše osedlachu,
Arnoštovi jeho podachu.
[4225] Vsede na ten oř [s]text doplněný editorem smělostí,
poče jej rytiersky buosti.
Tak se král i všichni diviechu,
kteřížto na Arnošta patřiechu.
Král to uzřev, pozva svého
[4230] komorníka tajemného,
káza všem ořóv dobyti,
a což káží, to všechno učiniti.
Komorník uslyšev královo kázanie,
i doby ořóv bez meškánie.
[4235] I což koli chtěli mieti,
toť každému káže vzieti
jakožto u krále mocného,
ve všem zboží bohatého.
Kapitola osmdesátá II.
Viece než do roka u krále biechu
[4240] a tu se všichni naučichu
jich jazyku i jich činu,
děkujíce z toho Hospodinu,
tak že mohli dobře zbýti
a s každým se smluviti,
