by súdil podlé jich rady,
podlé této země vnady,
by se mne také dotázal
[755] a tudy ke mně se zavázal,
nebť chci mieti tě povinna
tak jakožto vlastnieho syna.“
Kapitola dvanádstá
Arnošt jemu odpovědě
a řka: „Pane, toť povědě,
[760] k tomuť sem já nepříhoden,
ani k súdóm také hoden.
Nenieť časóv mé mladosti
a ty kniežat máš předosti,
jimžť jest slično poručiti,
[765] račiž mě toho zbaviti.“
Zemené se srazichu,
Arnoštovi pověděchu,
řkúc: „Tatoť se řeč tobě nehodí,
nespomáháť, ale škodí,
[770] neboť sme na tom přisiehli
a o tě se všickni smluvili,
že máš náš obránce býti
a všicku zemi súditi.“
Arnošt vece: „Milí páni,
[775] proti tomu já se nebráni,
když se vám zdá vše podobno,
i mému ciesařovi hodno.
V to se rád chci uvázati
a mně máte holdovati,
[780] byste vždy se mnú stáli
a mně s věrú pomáhali.“
To oni hned učinichu
a jemu všickni slíbichu.
Tuť se poče mužně mieti,
[785] a nerodiešeť nikdiež peněz vzieti,
peněz žádných proti právu.
Tudy měl ode všech slávu,
dobří dobře mu súdiechu,
však jeho zlí nenávidiechu.
[790] A na ty on nic nedbáše,
jediné té cti hledáše,
leč buď mladý neb jinoše,
chudý, pán a neb panoše,
každéhoť po pravdě súdil.
[795] Protož byl jest všecky zrudil,
tak že jeho všichni poslúchali,
velicí i také malí,
a dobře jemu děkováchu,
k jeho kázaní všudy stáchu.
[800] Ciesař praviece to,
ten jej miloval pro to
i všem obecně byl milý,
tak že kniežata sú byli
vždy poslušni ve všem jeho
[805] též jakožto pána svého,
jenž by byl jich přirodilý,
neb v té zemi narodilý.
Kapitola třinádstá
Jedno knieže blíž tu bieše,
jehož převelmi nerad slyšieše
[810] o tom ctném a jeho chvále,
kterak jej na vše strany chválé,
jak jest věrný, tak jest pravý,
o němž každý slavně praví.
Tiem se ten velmi rmútieše
[815] a jemu škoditi chtieše.
Však se věrným zdá podobné
i každému jest to hodné,
by dobrého chválili
a jeho čest vždy výšili.
[820] Znamenajtež, které jest ctnějšie
a každému podobnější.
„Dobrýť jest“ každému řéci,
čili „zlý jest“ pověděti.
„Zlý jest“, toť zlým hotovo,
[825] či „dobrý jest“, toť dobrých slovo.
Protož ktož chce po cti státi,