což mu se kde dostanieše,
toť jest mezi své rozdával
a k tomu je často zvával,
k nim se dobře ukazuje
[4420] a pro něho je miluje.
Protož jeho poslušni biechu,
a což kázal, to vše učinichu,
jako by se tu byli zrodili,
a neb k tomu zboží přirodili,
[4425] tak poctivostí svú připravili,
a proto všechny milovali.
V každéť zemi dobro bývá,
ktož se ctí lidi dobývá.
Dobřeť se každému hodí:
[4430] spiešeť pomoz nežliť uškodi.
Toho se oni držiechu
a s lidmi pěkně nakládachu.
Kapitola osmdesátá osmá
Pak Arnoštovi praviechu
o jedněch lidech, jenž biechu
[4435] odtud podál, jenž tu biechu
a velikú škodu jim činiechu,
zemi i lidu všemu.
Kterací jsú, praviechu jemu:
Uši přeširoké mají,
[4440] jimižto tělo odievají.
Rúcha žádného neznají,
ani na sobě kdy mievají.
A jsúť převelmi silní k tomu
a vždyť ležie kromě domu
[4445] na poli bez strachu všeho,
chtiece podstúpiti každého.
Častoť sú haňbu činili
královi a semť sú vjezdili.
Arnošt ty noviny zvědě,
[4450] ihned na vojnu zapovědě.
A když se všickni sebrachu,
do té země se přibrachu,
naleznú je na poli vzdorně,
ušáky, převelmi neskrovně,
[4455] ani v krásných staniech ležie
a před těmito neběžie.
Tuť se Arnošt odda svými,
s lidmi dobře přípravnými,
na ty lidi, na jich stany,
[4460] ruceť sobě uprostrani.
Hrozné rány jim dáváchu,
až jim uši uskakováchu.
Však oni ten úmysl mějiechu,
v hromádce se držiechu,
[4465] k Arnoštovi se tisknúce,
jeho smělosti nevědúce,
tak že Arnošt práci jmějieše,
i což jiných s ním tu bieše.
Tak celý den bojováchu,
[4470] mnoho ušákóv sjímáchu
a zbichu jich podlé toho,
ušákóv, převelmi mnoho.
Nikame se nehýbáchu,
tu na bojišti ostachu.
[4475] Té noci kázachu státi
a všecky raněné uvázati.
Pak Arnošt nazajtřie jede,
všicku zemi tu projede,
tepa pořád i jímaje,
[4480] jich pokojóv dobývaje.
Sedm dní v té zemi pobyl
a pod svého krále ji podrobil,
že mu musili holdovati
a viec jemu daní dávati.
[4485] Tu Arnošt králi vzkáza,
