[3720] dobré přijeli.
Neb by to byl blázen pravý,
jakožto svaté Čtenie praví,
ktož by tento svět voliti
chtěl a za onen přijieti,
[3725] neb Bóh jest pověděl k tomu,
že jeden [den]text doplněný editorem v jeho domu
móž dražší než veš svět býti,
tomuť má každý věřiti.
Protož každý buď v radosti
[3730] a těšiž se Božie milosti.
Po jednom se zpoviedajte
a tělo Božie přijímajte,
jenž má nás všecky utěšiti,
když se bude duše děliti
[3735] chtieti s tělem. Také k tomu
odpustiž nám Bóh všem vinu.“
Kapitola šedesátá devátá
Arnošt v hřiešiech pozna se
a kaplanu zpovieda se,
potom Božie tělo přijímati
[3740] i poče velmi hořce plakati.
Jenž jest duše osvěcenie
a všech hřiešných spasenie.
Též i jiní učinichu,
všickni pořád se zřiediechu,
[3745] smrti na všaký den čekajíce
a odtud nikam nemohúce.
Však donidž ztravu jmějiechu,
do korábóv vchodiechu,
jenž tu stáchu od dávnosti.
[3750] Ondeť střiebra, zlata dosti
leží obyčejně přemnoho,
máloť bieše jim do toho.
Hyn rúcho, drahé kamenie,
hyn oděnie, hyn kořenie
[3755] ondeť shnilé zetlelo leží
a nižádnýť k němu neběží
Ktož by ho chtěl dobyti,
tomu by slušelo tam jedti.
Tuť pohřiechu je ohledá,
[3760] ktož tam přijede, tomu běda.
Kosti člověčie také tu biechu,
jenž také v korábiech ležiechu.
Kapitola sedmdesátá
Když tito k Bohu vzdycháchu,
nic jiného než smrti čekáchu
[3765] tak, jakž za pasem bieše,
kým se každý hotov jmějieše.
Však toho velmi pykáchu
a druh k druhu přemlúváchu,
že s pohany se nebili,
[3770] by aspoň životóv tam zbyli.
Když se jim stravy nedosta,
tepruv ode všech radost přesta.
Chtiešeť druh druha pozřieti,
jako skot počechuť mřieti.
[3775] Ten mor čtyry dni posta,
Arnošt sám sedmý jedno osta,
nebo Vecl uchoval byl bieše,
což na těch sedm slušieše,
jímžto šest dní mohli trvati.
[3780] Arnošt všech poče pykati,
na to se rozpomínaje
a Čtenie Božie znamenaje:
„Bóh,“ povědě, „kázal psáti,
kterýž hřiešník se obrátí,
[3785] tomu se zástup anjelský
raduje i zbor nebeský.“
Protož tu naději jmiechu,
neb pro Bóh tu strast trpiechu,
že se nade všemi smiluje
[3790] Bóh a všechny dopěstuje
svého bydla, své milosti
a všie nebeské radosti.
