[5160] urazieše.Ořové Arnoštovi také
činiechu divy nejednaké.
Mnoho pohanstva zbichu,
což dosáhli, všecky ohavili.
Také pohanské bohy
[5165] zmrskáchu je i s volóv rohy,
Tervigant i Appollo k tomu
i Machomet biechu v hromu,
anť jim obr dává rány,
pohanóm i jich sluhám na vše strany,
[5170] anoť s nich helmové pršie
a pohané před nimi sršie.
Bohové jim nespomáháchu,
neboť sami v hoři biechu.
Jakž mnohý bohatě vyjel,
[5175] však jest domóv zase nepřijel.
Kteréž sú vesele provodili,
tiť sú se zase nevrátili
k krásným ženám i k svým dětem,
jenž sú se rozlúčili s světem.
[5180] Pohané ti múdří biechu,
rozdělené roty jmějiechu
a z nich jedni odpočíváchu
a druzí vždy bojováchu.
Když jich biechu mnoho zbili
[5185] a s obú strán leželi,
tepruv král babylónský,
podlé něho knieže halapský
a vévoda damastský vstachu,
jedniem vojskem tam se bráchu,
[5190] křesťanóv málo dbajíce,
jim hrozné rány dávajíce.
Tak ubianský s svými,
s Arnoštem i s jinými
snažně velmi se brániechu
[5195] a kohož došli, porážiechu.
Však které křesťany zbili,
ti k Bohu celú vieru měli
a tu sú se všichni posvětili
a své duše Bohu poručili.
[5200] Ale z pohanóv, kteří zbiti byli,
tiť sú se ďáblu dostali.
Stáše Arnošt v tu dobu
mužně, pojem Vecle s sebú,
obra s korúhví také.
[5205] Vojsko projede pohanské.
Druzí čtyry s nimi biechu,
tuť čvrtý osta pohřiechu.
Když pohany rozrazichu,
mnoho jich tu ostavichu,
[5210] jakž je velmi tu tepiechu.
Však poběhnúti nechtiechu,
dáchu se bíti i jímati
a to poče dlúho trvati.
Zatiem Arnošt, nechav obra,
[5215] mezi ně statečně se vebra,
i jal jest krále babylónského,
vévodu toho ctného.
Vecl také se obrátiv
i své paměti nic neztrativ,
[5220] i je pána halapského,
toho muže vítězného.
Když tito biechu zjímáni,
králové i také páni,
bíti se viece nechtěli,
[5225] neb sú již krále neměli.
Pakli se kto viece bránil,
ten život i duši ztratil,
neb sú jej ihned zabili
a to radostně
