a k milému Bohu vzdychaje,
uzře koráb, an sem běží,
[4770] bezděky jej vietr pudí.
Tak jakž k břehu se přichýli,
tuť se Arnošt neomýli.
Aj, poče jej shledovati
a těm vítanie dávati
[4775] múřenínóm, jenž seděli
v tom korábě, jenž přijeli.
Z korába napřed vyjdú,
všickni před Arnošta přijdú,
hlavy jemu klanějíce,
[4780] z vítanie mu děkujíce.
Počechuť jeho tázati,
mohú li přes noc [ostati]text doplněný editorem
na předhradí připokoji.
Povědě jim vóli svoji,
[4785] že to mohú učiniti.
I káza všem mírnu býti,
svým lidem, aby mierni byli
a jim nic nepřekáželi.
Hosté podlé mravu ctného,
[4790] uzřevše tak šlechetného,
tak štědře učinichu,
Arnošta dobře dařichu.
Arnošt, když na jich štědrost vzhlede,
pozvav jich, na hrad je vede.
[4795] Poče jich snažně tázati,
kam jedú, kam se chtie bráti?
Jeden mu odpovědě
a řka: „Toť, pane, já povědě.
Béřem se k Božiemu hrobu
[4800] s svú kúpí. Pro takú zdobu
lépe móžem udati,
všichnu i prodati
nežli jinde.“ K tomu Arnošt vece:
„Pověz, milý brachu, brzce,
[4805] jest li tam pokojná cesta
do toho Božieho miesta?“
Odpovědě, že dávají,
k tomu klejt veliký mají,
na životy bezpečenstvie.
[4810] Arnošt řka: „Jest li sličenstvie
v té zemi neb pokoj také?
Pak li sú závady jaké?“
Kapitola devadesátá šestá
On odpovědě: „Válejí
a hrozně proti sobě bojují
[4815] král babylónský a král ubianský.
Ta dva často boje mají,
toť viem a dobřeť znaji.“
Arnošt otáza pak jeho,
činie li co rytierského,
[4820] a neb proč ta dva válejí,
dobře li s válkú umějí?
Múřenín mu odpovědě
a řka: „Toť já dobře vědě,
že z Babylóna král pohanský,
[4825] ale z Ubiana král křesťanský.
Babylónsky, tak mluviece,
peněz i žolda dá viece.
Ku pohanské chce vieře připuditi
a křesťanského přinutiti,
[4830] by věřil v boha jeho,
Machometa řečeného,
i v jiné bohy, chtě tomu,
by jim obětoval k tomu.
Častoť sú se bojem bili,
[4835] mnohé mezi sebú zbili.
A již z Babylóna jistě
[přiseže]text doplněný editorem a při své očistě,
že chce krále křesťanského
zabiti ubianského,
[4840] a neb se jemu klaněti
a bohuom oběti dávati.
Kromě že příměřie mají
večas do puol léta, toť já znaji.“
Arnošt: „Jest li tvrdo?“ vztáza.
