[Cestopis tzv. Mandevilla v překladu Vavřince z Březové]

Královská kanonie premonstrátů na Strahově (Praha, Česko), sign. DG III 7, 117r–168v. Editor Šimek, Štěpán. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

děje. Od Geth jedú skrze mnohé země i krajiny a přijedú do jednoho města, ješto slóve Carnaa. To město dřéve bylo jest tak veliké, že zdi jeho osáhly vókol pětmezcietma mil. A ješčeť ty zdi stojie, ale město v sobě nenie vplně vzdělané ani osazeno lidmi vplně, ale teď i onde jest jedna ulice a sem i tam staré vzdělánie a ustavenie pusté a obořené. Ot Carna přijedú do té země, jenž slóve země Jobova a dotýče se césařstva perského. A žeť jest zvláštnie země perská a těch úhlavních zemí jedna na světě a lidé mají v nie zvláštnie obyčeje i vieru i řeč, protož sem jich abecedu tuto napsal.

Šedesátý a sedmý rozdiel praví o zemi Jobově, o jeho životě, o hoře, na niež manna roste, o kaldejské zemi, o jich panství, o rúše, o Abrahamovi, o kaldejské řeči a také o jich abecedě.

Ta země, ješto slóve země Jobova, dotýče se césařstvie perského s jedné strany a s druhé strany kaldejského královstvie a jestiť krásná a utěšená země a plodná na všem ovoci a obilí. A slóvěť ta země jiným jménem Svec. A v té zemi jestiť jedno město, jenž slóve Theman, a jestiť město úhlavné v té zemi. A byl jest Job velmi dobrý pohan a slul otec jeho Thar z jezera a byl pán té země. A ten jistý Job božím přepuščením byl ochudl, avšak měl jest v tom velikú trpělivost, že jeho Buoh opět uslyšal a by potom králem idumejským po králi Eson a by živ sto a sedmdesáte let po své chudobě. A když byl ochudl, měl jest osm a sedmdesáte let. V té zemi Job jest všeho dosti, což člověk potřebuje. A nad to jest také tu hora, na niež roste manna, a slóveť manna nebeský pokrm a rosteť ot studené rosy, kterážto sladšie jest nežli kde která stred nebo cukr. A stydneť málo, žeť tvrdá bude, a pak ji zbierají a lékaři činie z nie mnoho dobrého lékařstvie. Vedlé té země leží kaldejská vlast, a ktož pak jede z kaldejské, ten jede vedlé staré Babylonie, kdežto vysoká věže stojí, a to jest čtyř dní púti od Kaldie. Kaldejská země jest dobrá země a veliká a mužie v nie chodie velmi v drahém rúše postavcovém a zlatohlavovém, perlami a drahým kamením ozdobeném, ale ženy sú velmi nesličné a nerúšné a mají chudé sukni na sobě až do kolenú dlúhé a široké a nepřikrájené po životu a chodie vždycky bosy a u těch sukní sú dlúzí a širocí kusové až do země jako rukávy bosákovy. A visie jim dlúhé a černé vlasy přes pleci dolóv a nečesány, jako by byly divoké ženy, a jiné nečistoty,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).