a slóveť to moře Gufelt. Ale ktož v Marsilí, v Janově, v Římě anebo v Neapoli na moře vsede, ten nechá vlaské země nalevo, až i přijede k Sicilí.
Pětmezcétmý rozdiel praví o sicilské zemi, o vzdy ktvúcie zahradě, o hadiech, jimiž zkúšejí, jsú li děti pravého lože, čili nic, a o horách ohnivých, o cestě do Jerusalema z Sicilie kapitola.
Sicilie jest veliká země a drží dobře vókol puol čtvrta sta mil a ležíť mezi mořem Benátským a Janovským a ta moře ochycují všicku vlaskú zemi. A jde jedna zátoka z nich, jenž jest jedno osm mil lampartských všíři a osahuje Kalabrí a Sicilí. V Sicilí jest mnoho neznámých věcí, jichžto jinde nenie, neb tu jest zahrada, kterážto rozličné ovoce přinášé, a ta ústavně ktve, zimě i létě, takže s jedněch štěpóv ovoce berú, a druzí teprv zkvítají. A dřéve, nežli ti otektvú, až druzí kvísti počnú. A tak na každú chvíli vzdy někteří štěpové ktvú v té zahradě. Také sú tu hadové, jimiž zkúšejí, jsú li děti pravého lože, čili nic. Protož kterýž muž své ženě nedóvěří, ten vezma dietě jejie a pojma súsedy s sebú, i posadí dietě mezi ty hady. Jest li pak dietě lože pravého, hadové jemu nic neuškodie. Pakli jest v cizoložství počaté, tehda je ihned do smrti uštípí. Protož jsú tam ženy šlechetné, ač ne pro Buoh, ale pro pomstu. Také jest v Sicilí hora, ješto slóve Etna, ta ustavičně v sobě hoří a plameny z nie sopcí a nemohú býti uhašeny. Také sú v té zemi hory, jenž slovú Eolie a sú sedmi mil vzdáli, kteréžto ústavným plamenem hořé. A ten plamen se v rozličné barvy proměňuje, po nichž se lidé umějí zpravovati v proměnách povětřie tak, že znají, kdy zima nebo horko, sucho nebo mokro, jasno nebo mračno má býti a jest těch hor devět a slovú také Vlkanie a ležie jedno šest mil ot vlaské země. A lidéť tu mnějí, žeť jest šíje pekelná, neb tak veliké a škaredé plameny z sebe vypúštějí.
Šestmezcétmý rozdiel praví cestu z Sicilie do Babylonie jedúc k svaté Kateřině. Kapitula počíná se takto.
Z Sicilie plovú do jiného ostrovu, jenž slóve Greffe, a ten jest Janovských. Potom do Řekóv, potom do jedné klauzy nebo brány, ješto slóve Myroicoder, ottud do Babylonie, do Andera, do Duras, jenž jest vévodstvie, a tak plovú vše po moři vzhóru až do Konstantinopole osm set a osmdesáte lampertských mil a z Konstantinopole do Rodu po moři osm set mil a z Rodu do Cypru pět set mil. Pak z Cypru plovú po moři do Ejiptu nechajíc Jerusalema nalevo a tak