luctus, totiž Údol pláče, neb jest tu Adam sto let plakal smrti Abele, syna svého. Ebron bylo jest město filistkých úhlavnie, v němž bydlil Goliáš obr, jehož zabil David kamenem z praku, a bylo potom to město kněží židovských tak svobodné, že ktož jinde prohřešil a do toho města utekl, ten byl svoboden a jist svým životem. A v tom městě byli sú se stavili ti třie zpytačové, totiž Kalef, Josue a jiní [s]text doplněný editorem svými tovaryši, jenž byli posláni ot Mojžieše, aby zpytali dobrotu a plodnost Země slíbené. A v tom městě Ebron bydlel jest David sedm let a potom v Jerusalemě čtyři a čtyřidceti let. Na jedné hoře vedlé údolé toho Ebron ležie těla Adamova a tří patriarch a jich žen a nad jich hroby stojí kostel krásný a pevný jako tvrz, protož jeho střehú pilně pohané a mají ty hroby i ten kostel u veliké počestnosti a řkúc, že jest to miesto božie. A nepúštějí tam do něho ani Židóv, ani křesťanóv a řkúc, že nejsú hodni svatých miest opatřiti. A nazývají to miesto těch svatých otcóv pohřebi Tanergarba, totiž Patriarchóv miesto, ale Židé jemu řékají Arboth. Také dějí, že kdys na tom miestě stál jest duom Abrahamóv.
Šestý a třidcátý rozdiel praví o jeskyni přébytka Adamova a Evy a o jich stvoření.
Nedaleko ot města Ebron jest jeskyně v skále, v niež Adam s Evú přebývala sta, když sta byla z ráje vyhnána. A tu sú rodili své děti, neb tomu chtie Židé, že Adamovo tělo bylo z té země a tu uděláno a potom do ráje vzato a obživeno, neb pravie, že jest Adam stvořen v Davidově zahradě, a to miesto slóve Davidova zahrada. Na tom miestě ukázal se anjel Adamovi a kázal jemu s Evú lehati a on to učinil a tak syn jeho Set byl anjelem zvěstován, z jehožto kmenu Pán Jesus Kristus se narodil.
Třidcátý a sedmý rozdiel praví o dvorném pokrmu, o dubu jako světě starém.
V tom údolí, jenž slóve Ebron, vykopávají kakús věc velmi dobrú k jedení a jedie ji lidé jako zelé nebo kořenie a jestiť jako hrúda svalená. A což jeho jako dnes vykopají, to miesto zítra opět bude naplněno a slóveť gamelcizojazyčný text. Vedlé toho údolé Ebron leží hora, jenž slóve Mambre. Na té stojí jeden dub, jenž nazývají jej pohané drypcizojazyčný text a my jej nazývámy šest stromóv. A pravie, že jest jako svět starý, neb jest s jiným dřévím na počátce světa stvořený. A ten dub byl jest zelen do božieho umučenie a potom jest usechl. A pohanéť pravie, žeť má přijeti
