mučili je, a oni se vyznali, pro něžto mnoho jich spálili. Chtie tomu v té zemi, že jest to divné a zvláščé, božskú milost, kterúžto Buoh Ojieřovi z Denmarku byl ukázal, neb když té země dobýval, nedostalo se bylo v jeho lidu v jedny časy chleba. A když sobě o to stýskáše, tehda anjel boží ukázal jemu ty stromy. A když chtie mieti tu múku nebo stred z těch stromóv, tehda prořeží kuoru na nich a ihned poběhne hojně ta věc ven, uschne, to bude múka, a což neuschne, to bude stred. A též o jiných stromiech, ješto víno nebo jed nesú a dnešní den slovú ti stromové Ojieřovi. Také jest tu jedno veliké jezero, v němžto cožkoli vpadne, nemóž býti nalezeno. A vedlé toho jezera roste třtie třidceti latróv vzdéli, z něhožto stavějí domy, a jmenujíť oni to třtie gabycizojazyčný text, a kořenie, jenž ot toho třtie pocházie, dobře čtyř záhonóv vycházie v pole vókol. A v tom koření nalézají drahé kamenie, kteréžto má takú moc, ktož je má u sebe, ten nemóž železem ižádným býti uraněn. Mnozí mnějí to velmi za nepodobné a jáť sem též mněl, ale až sem opatřil, tak sem věřiti musil. Muož se dobře raniti, maje ten kámen, dřevem anebo kostí, ale železem nelze, jakož také stojí svrchu psáno o balšámovém poli, jehož nesmějí dělati ižádným železem. A jestiť mnoho jiných divóv v té zemi, kteréžto rozprávěti bylo by dlúho. Protož chci té věci ukrátiti a jiným ostaviti ku pravení.
Sedmdesátý a pátý rozdiel praví o království Kaffo, jehož král má žen vlastních, kolikž ráčí, o chytrosti Alexandrově kapitola.
Vedlé té země Calonoch jest jedno veliké a mohutné královstvie a země veliká, jenž slóve Kaffo, jehož král vlastních má žen, kolikžkoli ráčí, a kážeť sobě ze všech miest najkraššie dievky přivésti, a slíbí li mu se která, s tú se jedinú pokochá, pakli viece, to již musí veliká milost býti, protož ten král má dobře tisíce žen. A máť také viece dětí nežli který král ve všem světě a to mají tam za veliké sčestie. A když ten král sám vytrhne na pole anebo jinému králi přitiehne ku pomoci, tehdať má na čtrnáste set slonóv, kteréžto jeho lidé krmie a chovají k jeho potřebě. Slonové súť zvieřata převeliká a velmi silná, že na sobě nesú věže dřevené nebo sruby veliké s oděnými lidmi. A že na každém dva a třidceti mužóv a protiskneť vojsko pravú mocí. Protož Alexander Veliký, té země dobývaje, měl jest velikú práci, nežli jest toho krále přemohl. A byla by jemu ižádná moc neprospěla proti slonóm, ale chytrost sama pomohla,
