den svatého Michala, a plul sem po moři a dlúho sem na něm byl a projel sem mnoho zemí a ostrovóv a jel sem skrze Turky a skrze Armení velikú a malú a skrze taterskú zemi a skrze syrskú a skrze perskú a skrze arabskú a skrze ejipskú bližší i další, skrze libickú i múřenínskú zemi, kaldejskú, amazonskú, skrze malú Indí, skrze střédmú, skrze větší Indí a skrze rozličné ostrovy i okolo větčie Indie, jenž v moři ležie, v nichžto móž mnoho divných věcí shledati, kteréžto v obyčeji i v spósobě neznámy sú k vidění.
Druhý rozdiel praví z Englantu a skotské země k božiemu hrobu a do Konstantinopole po Dunaji a o městu Byzancium césaře Justiniána.
Ktož z nižších zemí chce zhóru jeti, jako z Englantu a z skotské země, z Norvergie, ten móž jeti skrze německé země a skrze uherské královstvie, ješto příleží Pannoní, a skrze zemi Fleksie. A jakž přijede v zemi uherského královstvie, jenž příleží jedúce neb dúce k božiemu hrobu, tehda pojede k jednomu městu, jenž slóve Cipion, a to jest hlavné město v tom království. A potom přijede k jednomu zámku, jenž slóve Eisenburk. A pak bude plúti po Dunaji, ta [s]text doplněný editorem sebú vede dobře čtyrydceti vod a vyprýščie se z lambarských hor a plyne skrze Uhry a Řeky a skrze tráčskú zemi a padá u moře, léc na vschod slunce stéká velikú mocí, že ta voda dunajská drží svój běh a chut viece nežli dvadceti mil vzdáli u moře, nežli se s chutí morskú smiesí. Potom přijede do Pilgarie a pak do bulgarské země. A pak potom na jednu vodu, jenž slóve Mairone, na most kamenný. Potom skrze Bitervie zemi a potom do Řekóv do Athene, do Zinope a do Nápule a potom do Konstantinopole. A to město dřéve sloulo Bysancium. V tom městě bydlí césař řečský obyčejně a jest v něm překrásný a převeliký kostel, jakož ve všem světě jest. A jest udělán ke cti svaté Žofie, totižto svaté múdrosti, jenž jest i Syn boží.